MUDr. Ivan David
Politika pod tlakem médií
Článek od Christiana Deppe na webu NachDenkSeiten reflektuje ohlasy na
nezávislou maďarskou politiku.
I český čtenář má zpozornět, když se objeví něco, co znervózňuje
mainstream:
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó poskytl ve středu Rogeru
Köppelovi, šéfredaktorovi Weltwoche, rozhovor, který lidi přiměl lidi
sednout si a poslouchat. Pod názvem „V EU jako ve školce“ informuje o
posledním jednání ministrů zahraničí EU. Název vystihuje aspekt, který
Szijjártó popisuje jako zásadní problém EU a který ovlivňuje základy
politiky jako celku.
Podle Szijjártóa panuje v celé Evropě v důsledku mírové mise maďarského
premiéra velká frustrace. Důvodem je závist vůči Orbánovi, protože je
posledním a jediným evropským politikem, který se má přístup k mocným
tohoto světa. Evropští politici jsou frustrovaní, protože se obávají, že
bude stále jasnější, jaké škody jejich politika způsobila Evropě a
evropským národům. Podle Szijjártóa se tuto situaci, která se stále více
komplikovala, snaží zoufale utajit. Politici jsou necitliví („hluší“) k
myšlence vrátit EU zpět na mezinárodní scénu jako nezávislého
suverénního aktéra.
V Evropě a transatlantickém regionu je velká bublina, kterou vytvořila
„velká většina liberálních mainstreamových médií“. Média
naznačují, že euroatlantická pozice je světovou vedoucí pozicí. Ale není
tomu tak. Pokud opustíte bublinu, uvědomíte si, že k maďarskému postoji
panují celosvětové sympatie, že ho lidé respektují a souhlasí s ním.
Szijjártó otevřeně hovoří o svých zkušenostech v kruhu ministrů
zahraničí EU: Když jde o složité otázky, jeho kolegové za ním před nebo
po jednání přicházejí a žádají ho, aby bojoval o maďarskou pozici. Jeho
žádost, aby se této funkce ujali také, ohledně zájmům vlastních zemí,
odpovídají takto: „Nemohu to říct otevřeně, kvůli médiím, kvůli
nevládním organizacím, kvůli koaličním partnerům. V soukromých
rozhovorech nebo SMS i po jednání ho jeho kolegové prý chválí. Na
jednáních a na veřejnosti však mluví úplně jinak. Zástupci volených
vlád nejsou dost odvážní, aby řekli, co považují za dobré. Je to
výsledek velkého tlaku ze strany „liberálních mainstreamových médií“,
nevládních organizací a Washingtonu. Pokud jde o otázku Ukrajiny, řekl
Szijjártó, někteří ministři zahraničí maďarskou iniciativu podporují,
protože jde správným směrem. Nikdy ale veřejně.
Děsivá představa: I politici jsou pod kontrolou tzv. veřejného mínění,
které je nutí popírat své přesvědčení a jít s proudem. Znamená to, že
politici jsou vydáni na milost a nemilost nedemokraticky legitimovaným
agenturám, neveřejným aktérům, think-tankům a nevládním organizacím,
které vytvářejí veřejné mínění. Média je zabalí a prodávají; Jejich
dominance na trhu vytváří bublinu, ze které mohou politici uniknout pouze
tajně a soukromě.
Szijjártó zastává funkci maďarského ministra zahraničí deset let.
Zřejmě to není poprvé, co zažívá své kolegy jako nesvobodné lidi,
kteří nemohou říkat, co si myslí. Při hlasování se chovají v souladu s
danou linií EU - za zavřenými dveřmi souhlasí s maďarským kolegou,
omlouvají se a žádají ho, aby se nevzdával maďarského postoje. Pokud je
tento příběh pravdivý, pak je to pro Evropu špatné.
Skutečnost, že se vysocí politici neřídí svými postřehy a
přesvědčením, je připomínkou toho, že podle nedávných průzkumů
společnosti Allensbach se stále více občanů Německa již neodvažuje
vyjadřovat své názory veřejně ani soukromě. To se pak děje pouze v
bezpečí volební místnosti, kde lze ventilovat frustraci. Základy
demokratické společnosti se otřásají, když „nahoře“ i „dole“ se
občané země a jejich politici bojí, když jsou sankcionována nezávislá,
odlišná hodnocení a návrhy. Demokracie za zavřenými dveřmi není žádná
demokracie. Pokud má mít demokracie konečně šanci, je nutná mediální
revoluce.
