Tomu budoucímu.-))) Když můžu kopat motykou v poli a makat ve vinohradu, tak očekávám pracovitost i z druhé strany. Ne nějakého blbého šamponka v tatovým BMW ale normálního kluka třeba i se stařičkou škodovkou. Fakt...
za našich mladých let frčela písnička s textem....I když máš pět
aut,
pět garáží
a on jen starej džíp,
to sotva lásku vyváží.
Ten můj, ten můj mě hladí líp. 
Proč otroka, když budou mít společné zájmy, třeba i sousední lány spojí a bude to jako za starých časů...
Budou oba otroci majetku a konzumu...Člověk by se měl obklopovat jen tím, co skutečně potřebuje a mělmby mít někoho, s kým se může navzájem sdílet...
Tak jsme tady včera rozdali cenné životní instrukce, ale myslím, že ti mladí maji svůj rozum a své představy, tak jako jsme měli my.....nakonec nikdo neví co se z toho partnera časem vyklube.....Moje mladší holka chodila 7 let s klukem, nakonec se jí spustil s o 10 let starší, tak honem nabalila jiného a po roce se vzali.....dneska maji dvě děti a holka je na práškách, protože až roky ukázaly jeho pravou majetnickou a arogantní tvář.....
Já můžu říct, že jsem dopadl v životním vztahu dobře, chodili jsme spolu od 17 let, také přes celou vojnu až dodnes, zkrátka 47 let......jenže tehdy byla jiná doba, dneska polovina párů žije "na hromádce", při každém neporozumění se hned odlučují a pak se soudí o děti, výživné.....
Je to někdy těžké. Znám kluka, který chodil s holkou šest let. Spolu s jeho otcem zrekonstruovali její domek po babičce a až bylo hotovo, tak se s ním rozešla...
Tak to je tedy pech, prachy v čudu a práci ani nepočítaje....ale rodiče to většinou myslí s dětmi dobře, jenže ti mladí jsou se všim hned hotoví....
dříve, myslím, za komoušů se moc na movitost nehledělo, ale dneska už je zase společnost pokřivená, prachy jsou na prvním místě...
Úsměvné na to je, že jeho tata s oblibou říkal: holka musí první chodit se zedníkem, potom s instalatérem, elektrikářem a potom si vzít inženýra... Karma zdarma.-)
Tak to mně připomíná holka něco podobného.....ona, jako cukrářka, čili vyučenec si vzala pana inženýra, já jí vždycky řikal, aby si našla sobě rovného, zkrátka kluka, vesnického,třeba traktoristu, řemeslníka, nebo sobě přiměřeného ve vzdělání....no a občas mi pak bylo připomenuto, co jsem pronášel, dneska už nepronáší nic......
A já znám rodinu, kde je matka lékařka a otec zedník kámošce je dvacet, tak jsou spolu zhruba tak dvacet pět let a v pohodě. Asi je to kus od kusu.
Tak některá žena se může cítit z nějakého důvodu méněcennější, tim myslím, třeba její nadváha, tak ač vzdělanější, vezme schopného a pohledného dělníka.....
a nekdy je ten inzenyr blbejsi, nez ucnice..porad lepsi schopny delnik , nez
neschopny inzenyr.. 
loret, to přesně je ten případ našeho pana inženýra, naprosto
neschopný manuální práce, přitom se chytil na holku s barákem, žejo 
ale teorií a rozumu na rozdávání,
manažerská činnost ho tak zdeformovala, že nikdo jiný nemá pravdu než
on....
loret, já už jsem tak stár, že ani
nemusím moc fantazírovat, nebo vymýšlet, ale stačí se podívat po okolí a
mám příkladů hned několik..... 
Já nad tím až tak nepřemýšlím. Ještě mám před sebou šest let školy... A mé dva začínající přítele zahnal živitel, když na ně pouštěl hrůzu... Kdyby se mně postavili a třeba i do prdele poslali se slovy, já ji mám rád a chci s ní být celý život a ty mně v tom nezabráníš, tak ho pozvu na panáka. A asi má pravdu.
Tak ty budeš vzdělaná a ještě k tomu manuálně zručná.....tak tos
dala laťku pro svého příštího hodně vysoko...ale hlavně abys na těch
studiích ve velkém městě nezměnila názor a některá kritéria
nepřehodnotila,,,,
Já budu v Brně na MU. Takže autem tam a zase zpátky. V Brně jsem bydleka sedm let a od loňského března, kdy začal distanc a babi si zlomila nohu v krčku jsem zpátky v rodné vesnici u prarodičů. A tenkrát to byl měsíc záhul... Škola, domácnost, vaření a péče o babi... Ty to dáš, my ti věříme.-(((
to je právě ten závazek, dostala jsi majetek, něco se od tebe
očekává......před rokem tady ve městě došlo k rodinné tragédii, kdy
bylo od dcery svým otcem vymáháno, aby se strala o svou matku, jenže ona
chtěla chodit do práce...nakonec se z této povinnosti oběsila, do roka se
oběsil i její otec, když mu asi došlo, co žádal, nakonec tady zůstala
nemohoucí matka.....P.S. co to je za školu MU....nějaká mudrlantská
Masaryčka.-) Vy už to máte za sebou, takže všeobecně... Vždycky si
udělejte čas na své děti a nedávejte přednost kariéře. Já si tím
prošla.
Mamka 300 hodin měsíčně v práci a taťku jsem viděla v týdnu někdy
večer Do školy a ze školy autem s cizím člověkem a celý den jenom doma.
Vždycky jsem se těšila na víkend u prarodičů na vesnici.Žádný majetek,
luxusní dovolené a vše ostatní nevynahradí pocit, že tě má někdo rád a
povídá si s tebou. Zavrtat se k babi do postele a nechat si povídat pohádky,
mít spoustu zážitků a kamarádů. I občasná zasloužená facka od babi za
jezdění na motorce nebo dělat bludiště v kukuřici. Mně to moc
chybělo...Nechtěla bych dopustit, aby jednou moje dítě nebo děti byli od
pondělí do pátku většinou sami nebo s někým cizím... A už mi je dávno
jasné, že prarodiče dochovám já. Je to moje morální povinnost. Protože
to byli oni, kteří si na mě dokázali udělat čas.
Když se budete opravdu věnovat dětem nebo třeba i vnoučatům, tak věřím,
že vám to vrátí mírou vrchovatou.
o tebe si rodiče starost dělat nemusí, v životě se neztratíš 
ano, Masaryčka, to jsem si už
našel, spíš by mě zajímalo zaměření, kterému se budeš věnovat....
Lékařská fakulta.Jenže... Taťka by byl rád, kdybych si u něho rok udělala kolečko a potom se rozhodla, jestli nejít na ekonomku. Zítra tam nastupuji na brigádu jako asi stentka, nebo co asi.-) Už tam o prázdninách brigáduji několik let jako levná manuálně pracující síla.-))) Dělám hovězí na houbách, tak mrknu jenom občas.
Mám 5 vnoučat, sice jsem dost neblaze nesl, že nemám syna, nyní zase nemám vnuka....sice jednoho mám, ale.....nakonec ta poslední vnučka, které jsou teprve 4 roky je ta nejlepší ze všech, škoda, že je ze všech nejmladší.....na malých dětech se nejlépe pozná jejich skutečná povaha a charakter, ve starším věku si člověk dokáže uvědomovat své špatné povahové vlastnosti a velmi dlouho a účinně je skrývat....tato vnučka nám a hlavně mně dává víc, jak všechny předešlé....
Jde se vstávat.-) Až dojde Marta, tak dostaneme banán za příspěvky OT. -)))
Hotovi? Spis bezcharakterni potvora, musi byt rad, ze se ji zbavil, pozdeji by to bylo horsi..
Taky budeme říkat svým dětem a vnoučatům: za nás to nebylo, tehdy byla jiná doba. Jako všechny generace před námi.-)
Ne, že bych před tebou chtěl nějak poklonkovat, ale máš na svět dobrý názor, na dvacítku až moc dobrý.....a jestli k sobě dostaneš podobného partnera, bude se vám i vašim dětem žít dobře....
A mám celkem dost zkušeností a zážitků, po kterých vidím ten pomyslný žebříček hodnot jinde než v možná dočasném bohatství... Peníze jsou krásná a důležitá věc. Ale nesmí se jí obětovat celý život.
Dneska se někomu sypou peníze i bez nějakého zvláštního fyzického přičinění, to dříve nebývalo, aspoň u mě ne, zkrátka co jsem si rukama nevydělal, to jsem neměl....
Ideální by byl pracovitý,šikovný,přitažlivý-a zároveň i
sympaticky movitý. 
vivil, je mi jasné, že to měl být pokus o žert, či ironii, ale vezmi si, kdo je v těchto letech jakkoli movitý....většinou předci s rozdáváním svého majetku otáleji do doby kdy jsou si jisti, že bude v rozšiřování a opečovávání další generací nějaká jistota.....nebo zkrátka už nadejde čas a dědí se ze zákona.....já bych uvítal tu první alternativu, ale někdy se ani to nepovede...
Zadne rozdavani, lehce nabyl, lehce pozbyl...ve Svajcu zasadne dostavaji ditka az mrtvou rukou, ve vetsine pripadu je pak jiste, ze uz vedi, jak se penize tezce vydelavaji a hned je nerozhazi..velmi jim to prospeje..neexistuje, aby nekomu koupili rodice auto, nebo mu dali penize, aby si mohl vzit hypotheku na dum.ani mu nekoupi pracku, televizi a dalsi...chces to mit, nasetri si! Cesi tomu rikali studeny odchov, ale vysledky jsou lepsi, nez u tech, kteri detem prilis pomahali..
Tady v jihomoravských vesnicích pomáhají rodiče dětem. Aby ty děti mohly pomáhat svým dětem. Samozřejmě je i tady spousta mamánků, kteří se z domu nehnou. Dokud mama funí, tak je dobře u ní.
Dům a pole prarodiče přepsali na mě a nechali si bezplatné užívání. Asi.mně věří.-) a naši vyplatili podíl druhým dědicům. V zadní části se zbouraly chlévy a stodola a dodělává se 3+kk. Ten bych viděla jako skvělé místo pro ordinaci praktického lékaře. A ten statek na druhé straně od Brna nevím... Byla jsem tam pouze asi pětkrát... Možná tam kolem něho něco smrdí, že se tak rychle přepsal... Mně stačí mít dobře zaplacenou práci, která mě baví. K tomu bezva manžela, dvě tři děti, nějakou kočku, psy, slepice, králíky, zahradu a kousek vinohradu. Nemám ambice dobývat svět.-))) A chlapa z vesnice, který bude jako já. Prostě chodit do práce, starat se o práci kolem baráku a já mu vyvařovat. Tak jak to vidím kolem sebe. A jednou dvakrát týdně ho pustit mezi chlapy na pivo.-))) Taková ta klasická rodina.
nevím jestli si z nás neděláš srandu, protože já žiji v domnění, že takové holky už nejsou...
No vidíš. Já jich potkávám dost... Některá na to přijde dřív, některá později.-) Studentku práv, která doma vozí kolečka s betonem nebo kámošku z vesnice u Hodonína, dceru jednoho z nejbohatších lidí v ČR, která musí doma makat taky... To jsou ty životní paradoxy.-)))
Já jsem jedináček a veškerý majetek včetně rodinného domu jsem již rozdal a nevidím, že by to padlo na úrodnou půdu, další, ta starší dcera si bude muset počkat, ztratil jsem zbytek iluzí...
Bohužel se to tak někdy podaří... Já jsem s odstupem času moc vděčná svým prarodičům. A taky částečně i našim. Chceš něco? OK. Pojď na brigošku a zbytek ti doplatíme. A ty brigády nebyly zašívačky... Jednou jsme uklízeli dvě prodejny v obchoďáku po řemeslnících a byl tam termín do otevření. Normálně jsme si s kámoškou při práci sedli a rozbrečeli se, že to nestihneme. Stihli jsme to.-))) Později mně taťka řekl, že naši práci sledovali a byli připraveny posily... Taky nás potom pozval na celodenní pobyt v aguaparku v Laa, jako bonus.-)
No a jelikož jsem si užila luxusních dovolených, metalových několikadenních festů a motosrazů až až, tak mě čeká úděl puťky domácí. Z toho mám už asi dva roky strach.-))) Teď žiju pro neteřinku, která bude mít pět měsíců. Pro ni všechno...
Sice to zní otřepaně,ale pro mne je vždy rozhodující
láska.Samozřejmě si toho člověka musím vážit.Toť vše. 
1
1
1
1
1
