Pokud něco patřilo státu, tak to patřilo nám, lidem v tomto státu žijících. Běžnému občanovi patřilo vybavení domácnosti, auto a jiné věci, které si koupil. Pokud si postavil svůj dům, tak i ten mu patřil. Pokud měl zahrádku anebo hospodářství, tak i to patřilo jen jemu. O padesátých letech se už napsalo mnoho, a většina lidí zde je nezažila. Ani já ne, a to už mi je dost roků. Jak už jsem tu psala, kapitalismus si tu přálo v té době jen 3% zdejších obyvatel. 45% bylo pro zachování socialismu jako takového a 47% bylo pro nějaké změny k lepšímu. Ti chtěli určité změny, ale ne zničit socialismus. K těm jsem patřila i já. Tak o čem to píšeš? Nevím, v kterém roce jsi se odstěhovala, ale já tu žiji po celý svůj život. A za celou dobu v tom tebou nenáviděném socialismu mi nikdo neubližoval. A to ani proto, že v roce 69 se moje nejstarší sestra odstěhovala do ciziny a ani proto, že jsem si dovolila některé věci, které se mi nelíbily, kritizovat. Žila jsem si svůj život a ten jsem si řídila já. Vystudovala jsem, založila rodinu a dostala byt, za který jsem nemusela zaplatit ani korunu. A jelikož jsem nebyla nikdy líná, dokázala jsem svoji rodinu vždy i uživit. A to i v době, kdy jsem byla samoživitelka.
Předmět diskuze:
Diskuse je určena hlavně těm, kdo socialismus zažili a mohou tedy srovnávat dobu tehdejší s tou dnešní. Ale i jiná témata jsou zde vítána, žhavé novinky z každodenního politického dění v Česku, nebo mezilidské vztahy... Nepodporujeme žádnou válku ! .Diskutujte prosím ve vší slušnosti v souladu s pravidly Chatujme. Osobní napadání ,vulgarity,komolení nicku ,, nebudou tolerovány.
3
