Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

Marti...vím jak to myslíš s tím bych si hlavu nelámala. Mně vadí to o čem píše Navrátil.

To mě samozřejmě vadí moc a moc. Ale bohužel je tomu tak i případě, o kterém jsem psala já. A to mě vadí také. Obzvláště u lidí, o kterých bych si myslela, že se takovým způsobem chovat nebudou.

Ono to totiž k sobě patří. Začíná to v malém, u jednotlivců a končí to ve velkém.

Jedna moje dcera má už druhého partnera, každý se jí jevil jako ten nejlepší, od toho posledního s kterým má 9 letou dceru prchla před měsícem do podnájmu v paneláku.....zkrát­ka nevyléčitelný sázkař tipsportu, nastrkala do jeho záchrany za tu dobu 2 mio, nyní zase 1 dluží.....před týdnem se přišla pochlubit novým přítelem.....jenže já nelením a hledám.....no a nestačím se divit po nahlédnutí na katastr nemovitostí a do Veřejného insolvenčního rejstříku..... jenže on je ten nejlepší, nosí jí květiny a má ji rád já už začínám věřit v nějakou karmu, nebo osud.....ale tim jsem chtěl jen říct, že dospělec se dokáže úspěšně a dlouho přetvařovat a přizpůsobovat svému okolí....

Ano, myslim , ze je to jeji karma, ci osud, jak chces, dela stale stejnou chybu, vybira si muze, kteri jsou podobneho typu, zrejme prave takovy typ muzu pritahuje, ke zmene muze nejspis dojit teprve, kdyz se rozhodne, ze uz ma dost byt neustale vyuzivana a ze radeji zustane sama..pak je realna sance, ze se setka s nekym, kdo je spis ochranitelskym typem, ci rovnocennym partnerem..jiste znas jmeno Karl Gustav Jung, ktery o podobnych vztazich pise.

Dneska je ta společnost pokřivená, my jsme s manželkou vždycky věděli, kolik ten druhý bere, na koupi jsme se domlouvali, dneska si každý hraje na svém písečku i když jsou manželé....nedovedu si představit, že bych u pokladny v krámě vytáhl svou šrajtofli a zaplatil jen svůj nákup, žena také zvláštní doba....

Ženské jsou dneska dost v nevýhodě, platy maji menší a většinou se musí roky start o dětičky, bývalý sice něco zaplatí, ale nikdy to neni na potřeby dětí dost, po povinných platbách ho už nic netíží.....

za našeho dětství jsme měli různé kroužky aktivit zadarmo....já chodila do rytmiky...bale­tu...výtvarný kroužek...angli­na....Pak školní výlety...škola v přírodě ..tábory atd......dnes si to dovolit normální rodina nemůže

to samé měly naše děti....

a mimo to co píši....brusle­ní...kino ...plavání ..poutě ...za babku

Junga neznám, na čtení jsem líný, naposledy jsem četl ve škole před 60 roky Bobše Ale na filmy se dokáži dívat celé hodiny a to třeba i 3x

Je to docela možné. Někdy je lepší zůstat sama a zkusit si, jaké to je a zda to zvládne. V té době totiž zjistí, že pokud ano, bude si sama sebe více vážit a nespokojí se jen s "málem". Jistě chápete, jak to myslím.

Ono to máš tak, když je člověk zamilovaný, mnoho věcí přehlíží. Neslyší a nevidí, a je naopak pobouřen tím, že ho na to špatné jeho okolí upozorňuje. Většinou se probere až v době, kdy zjistí, že se jeho okolí v hodnocení jejího milovaného nemýlilo. A to už bývá většinou pozdě.

vždyť jsou schovaní jen za nějakým nickem- anonymní. Vadit může jen ten, koho znáš osobně...že zklame . nebo něčím ublíží.

Tak já jsem s manželkou již 47 let a často mě překvapí nakonec každý partner je cizí člověk, jen děti jsou vlastní

Právě o nich píšu.

Marti, já nejsem jasnovidec, nevím nač narážíš, možná to je také tím, že příspěvky jinam nedávám a čtu minimálně na cizích diskusích......Ale jedno vím, malé děti se nedovedou přetvařovat a tam nejlépe poznáš jejich charakter, taktéž víno, či alkohol rozváže jazyk,,,,zkrátka my starší se dokážeme úspěšně před kýmkoli přetvařovat a dělat se hezčími

Vím, že nevíš, nač narážím, ale možná, že si to tu přečtou ti, o kterých píši. Nejsem malé dítě, alkohol nepiji, a vždy píši a říkám věci přesně tak, jak je vidím. Nemám důvod se před někým přetvařovat. Jsem taková, jaká jsem a jiná už nebudu. Neměním své názory podle toho, jak se zrovna vyspím, jsou stále stejné po celou dobu, co chodím na diskusní fóra a to už je opravdu hodně dlouho. Za tu dobu jsem poznala hodně lidí, někteří mě zklamali, jiní naopak mile překvapili. A o tom to celé je.