Vladimír Vysockij
nemám rád
Nemám rád osudy.
Život mě nikdy neomrzí.
Nemám rád žádné roční období,
když nezpívám veselé písničky.
Nemám rád otevřený cynismus,
nevěřím v nadšení a co víc,
Když cizinec čte mé dopisy,
Dívá se mi přes rameno.
Nemám rád, když je to napůl
nebo když je rozhovor přerušen.
Nemám rád, když mě střílejí do zad,
jsem také proti střelám naprázdno.
Nesnáším drby v podobě verzí,
Červi pochybností, cti jehlu,
Nebo, když pořád proti vlně,
Nebo když žehlíš na sklo.
Nemám rád dobře živené sebevědomí,
je lepší nechat brzdy selhat!
Štve mě, že se zapomíná na slovo "čest",
A že na počest jsou za zády pomluvy.
Když vidím zlomená křídla,
není ve mně soucit a z dobrého důvodu -
nemám rád násilí a nemohoucnost,
to je jen škoda ukřižovaného Krista.
Nemám se rád, když se bojím, vadí mi,
když jsou bití nevinní,
nemám rád, když mi lezou do duše,
Zvlášť když do ní plivou.
Nemám rád arény a arény,
Mění se milion rublů za kus,
Nechť jsou před námi velké změny,
tohle nikdy nebudu milovat.
1