Dovol mi v teto souvislosti citovat dnes rusofoby velice nepopularniho autora
znameho i v CR sfilmovaneho dila.
"„Myslím,“ řekl Švejk, „abychom se na všechno dívali z
poctivější stránky. Von se každý může zmejlit, a musí se zmejlit, čím
víc o něčem přemejšlí. Soudní lékaři jsou lidi, a lidi mají svoje
chyby. Jako jednou v Nuslích, právě u mostu přes Botič, přišel ke mně v
noci jeden pán, když jsem se vracel od Banzetů, a praštil mě bejkovcem
přes hlavu, a když jsem ležel na zemi, posvítil si na mne a povídá:
‚Tohle je mejlka, to není von.‘ A dopálil se tak na to, že se zmejlil,
že mě přetáhnul ještě jednou přes záda. To už je tak v přirozenosti
lidský, že se člověk mejlí až do svý smrti. Jako ten pán, co našel v
noci vzteklýho psa polozmrzlýho a vzal ho s sebou domů a strčil ženě do
postele. Jakmile se pes vohřál a vokřál, pokousal celou rodinu a toho
nejmladšího v kolíbce roztrhal a sežral. Nebo vám povím příklad, jak se
zmejlil u nás v domě jeden soustružník. Votevřel si klíčem podolskej
kostelík, poněvadž myslel, že je doma, zul se v sakristii, poněvadž
myslel, že je to u nich ta kuchyně, a lehl si na voltář, poněvadž myslel,
že je doma v posteli, a dal na sebe nějaký ty dečky se svatými nápisy a
pod hlavu evangelium a ještě jiný svěcený knihy, aby měl vysoko pod
hlavou. Ráno ho našel kostelník a von mu docela dobrácky povídá, když se
vzpamatoval, že je to mejlka. ‚Pěkná mejlka,‘ povídá kostelník,
‚když kvůli takový mejlce musíme dát kostel znovu vysvětit.‘ Potom
stál ten soustružník před soudními lékaři a ti mu dokázali, že byl
úplně příčetnej a střízlivej, poněvadž kdyby byl vožralej, tak by prej
tím klíčem netrefil do toho zámku ve dveřích kostela. Potom ten
soustružník zemřel na Pankráci. Taky vám dám příklad, jak se na Kladně
zmejlil jeden policejní pes, vlčák toho známýho rytmistra Rottra. Rytmistr
Rotter pěstoval ty psy a dělal pokusy s vandráky, až se Kladensku počali
všichni vandráci vyhejbat. Tak dal rozkaz, aby stůj co stůj četníci
přivedli nějakého podezřelého člověka. Tak mu přivedli jednou tak dost
slušně ošaceného člověka, kterýho našli v lánských lesích sedět na
nějakém pařezu. Hned mu dal uříznout kousek šosu od kabátu, ten dal
očichat svými četnickými policejními psy a potom toho člověka odvedli do
nějaký cihelny za městem a pustili po jeho stopách ty vycvičené psy,
kteří ho našli a přivedli zase nazpátek. Pak ten člověk musel lézt po
nějakém žebříku na půdu, skákat přes zeď, skočit do rybníka a psi za
ním. Nakonec se ukázalo, že ten člověk byl jeden českej radikální
poslanec, kerej si vyjel na vejlet do lánskejch lesů, když už ho parlament
vomrzel. Proto říkám, že jsou lidi chybující, že se mejlejí, ať je
učenej, nebo pitomej, nevzdělanej blbec. Mejlejí se i ministři.“
Myslis, ze by ti to jako odpoved mohlo postacovat ? 