Beru si tvé vyhrožování, pardon vysvětlení správkyně místnosti k srdci. Pokusím se najet do Vaších zajetých kolejí a šlapat, jak si přeješ. Záruku však můžu dát jen do první zatáčky. Jsem totiž pouze člověk a člověk je tvor omylný.
Beru si tvé vyhrožování, pardon vysvětlení správkyně místnosti k srdci. Pokusím se najet do Vaších zajetých kolejí a šlapat, jak si přeješ. Záruku však můžu dát jen do první zatáčky. Jsem totiž pouze člověk a člověk je tvor omylný.
A já ti nevyhrožuji, já tě upozorňuji. Nezaměňuj si pojmy. Navíc, nejsi tu první den, abys nevěděl, jak to tu chodí. Takže ještě jednou, chovej se podle zdejších pravidel a nebudeš tu mít žádný problém. A raději nezatáčej, občas to má i následky. A jaké, jsem popsala.
No vidíš a zase vyhrožování a nařizování i když podle tebe formou
upozornění:-)))
"Takže ještě jednou, chovej se podle zdejších pravidel a nebudeš tu mít
žádný problém." Už jen ten vykřičník na konci věty schází:-))))
Nepleť si kozu s vozem. Tobě to jednou napsat nestačí, tak jsem stejnou větu napsala ještě jednou. A napíši to ještě jednou, pro jistotu. Chovej se podle zdejších pravidel. Vykřičník k tomu nepotřebuji, protože je to věta oznamovací, ne rozkazovací. Jak budu postupovat, pokud se toho držet nebudeš, ti bylo také již sděleno.
Ale jako poloviční správcová musíš uznat paní Martopse, že zatím jedu rovně:-))