""byla jsem jen na Aconcágui (necelých 7000m)""
Loret, můj otec byl za války v Rajchu na práci, ten Mont Blanc asi nebude nic obtížného, protože když se otevřely hranice, chtěl se tam ještě podívat, ale už to nestihl....
netáhne je tam to, že ty hory zdolají, táhne je tam pořád dokola ten pocit, někteří i při tom ztratí život
Jeden muj cesky kamarad horolezec se zucastnil vystupu na M.B. a uz se z neho nevratil, jednalo se o ceskou horolezeckou skupinu a vsichni tam zahynuli a byli skutecne dobri. Muj kamarad se mou pracoval ve Svajcu a ucastnil se vystupu s Cechy z domova , zmenilo se nahle pocasi a oni pokracovali dal ve vystupu a nakonec vsichni umrzli. Dost casto se na me rozlobil, ponevadz ja, ponevadz trpim fobii z vysky, jsem mu to rozmlouvala, ale marne, byl jak posedly..
loret, jenže ti horolezci jsou blázni, oni polezou na skálu, která je jinde schůdná i pro rodiny s dětmi....
To samé jsem našel já, proto jsem jí ten obrázek poslal, nyní se dozvídám, že neví co to je.....
Je spousta pohledů...kaju se :-)) jde se do základního tábora širokým údolím několik dnů. Takže je těžké poznat podle hřebene. Pohled ze základního tábora vypadá trochu jinak.
jiní to zkouší prostřednictvím zazenu, já bych to chtěl zažít skrze kámasútru, hledám sparingpartnerku :)))
To je smutné, a moc je mi to líto. Děje se to a nejen na vyskoých horách. I nižší mohou být zrádné. Proto se kolem hory našlapuje, chodí, mluví se s ní a taky se sleduje počasí jest je stabilní a zda by to šlo. Mockrát jsem se vracela, i celkem rychle když se ukazovala na obzoru změna. Taky jsem nedošla víckrát, nebo se vracela dolů, čekalo se pár dní a a pak znovu.
Teď chodím jen do lesa a kolem řeky.
V tom roce jsme potkali dalsiho kamarada z Ceska v Rime a ten se zas chystal do Himalaji s ceskou vypravou a taky se uz nevratili. Oba byli prima lidi. Muj fyzioterapeut je stejny blazen , vyhledava jen adrenalinove sporty. Jeho rodice byli stejni, maminka jeste v 75 bivakovala na Kilimanjaru.
Zkoušels to? Nejsem horolezec, byla jsem jen na Aconcágui (necelých 7000m), pár 6000- ovek a asi třicetí 4000-ovek. Například 5 denní přechod Mont Blancu přes Bionassey hřeben, hezky pěšky odspodu.
Mysím že tuším co horolezci zažívají (možná) - realitu, pravdu. Pokud by to měly být nějaké extra pocity - na to je i chemie.