To samé jsem našel já, proto jsem jí ten obrázek poslal, nyní se dozvídám, že neví co to je.....
To samé jsem našel já, proto jsem jí ten obrázek poslal, nyní se dozvídám, že neví co to je.....
loret, jenže ti horolezci jsou blázni, oni polezou na skálu, která je jinde schůdná i pro rodiny s dětmi....
jiní to zkouší prostřednictvím zazenu, já bych to chtěl zažít skrze kámasútru, hledám sparingpartnerku :)))
Je spousta pohledů...kaju se :-)) jde se do základního tábora širokým údolím několik dnů. Takže je těžké poznat podle hřebene. Pohled ze základního tábora vypadá trochu jinak.
To je smutné, a moc je mi to líto. Děje se to a nejen na vyskoých horách. I nižší mohou být zrádné. Proto se kolem hory našlapuje, chodí, mluví se s ní a taky se sleduje počasí jest je stabilní a zda by to šlo. Mockrát jsem se vracela, i celkem rychle když se ukazovala na obzoru změna. Taky jsem nedošla víckrát, nebo se vracela dolů, čekalo se pár dní a a pak znovu.
Teď chodím jen do lesa a kolem řeky.
V tom roce jsme potkali dalsiho kamarada z Ceska v Rime a ten se zas chystal do Himalaji s ceskou vypravou a taky se uz nevratili. Oba byli prima lidi. Muj fyzioterapeut je stejny blazen , vyhledava jen adrenalinove sporty. Jeho rodice byli stejni, maminka jeste v 75 bivakovala na Kilimanjaru.