Já zase nemůžu pochopit tvoje uvažování. Vše, co jsme tu měli,
patřilo lidu. Tedy i například kus závodu nebo čehokoliv jiného mi jako
občanu té republiky patřilo. Tehdy se plánovalo na x let dopředu, vědělo
se kolik, na to bude potřeba peněz, a co všechno se musí zajistit. Jo,
občas se stalo, že něčeho nebylo dost, ale stačilo si počkat. Dnes se tu
operuje banány a toaletním papírem. Směšné, jelikož banány nebyly pouze
v roce 1987 a to jen chvíli, jinak byly k dostání vždy, a toaletní papír
jen v době, kdy vyhořela továrna, která ho vyráběla s ostatními
hygienickými potřebami. A ani to netrvalo dlouho.
Zato dnes se potýkáme s daleko větším problémem, nemáme tu léky, na
kterých závisí naše zdraví a zdraví našich dětí. Nemáme tu dost
doktorů, hlavně pediatrů a zubařů, a čekací doby na vyšetření u
odborníků jsou dlouhé, stejně tak na operace. Takže s těmi svými řečmi
jdi machrovat jinam.