Takovéto praktiky tu máme. Převýchovný tábor dokonce v Libavé.
Jindřich Rajchl
1 hod
·
Když jsem včera četl o tom, jak olympijský vítěz David Svoboda poslušně
přihopsal na kobereček té nešťastnice, která se nějakou divnou shodou
okolností stala ministryní obrany, provedl tam ostrou sebekritiku a
dobrovolně se přihlásil na převýchovný výlet na Libavou, bylo mi opravdu
smutno.
Jednak z toho, že tento sympatický sportovec, jenž se mohl stát českým
Djokovičem a postavit se do čela racionálního proudu odmítajícího
odporné uplatňování principu kolektivní viny, raději shrbil záda a nechal
se veřejně ponížit.
A jednak z toho, že jsme se zase ponořili hlouběji do bahna totalitních
praktik fialového režimu.
Dokonale to dokládá extrémně stupidní výrok ministryně obrany
Černochové, která pronesla větu, jež je jako vystřižená z casů
nejtvrdšího bolševismu:
“Nejde o postih za názor, ale za nedodržení toho, jak by měl
profesionální voják na veřejnosti vystupovat.”
Pokud tedy voják veřejně sdělí, co si myslí, není to jeho názor, nýbrž
nevhodné vystoupení.
Když jsem ten pro Davida šíleně ponižující článek četl, okamžitě mi
na mysli vytanula scéna z geniálního dokumentu Roberta Sedláčka České
století, konkrétně z dílu Zabíjení soudruha, kdy byl Rudolf Slánský pod
tlakem strany a vlády donucen pronést před celým plénem zdrcující
sebekritiku a omluvit se za svá předchozí názorová selhání.
Slánskému to nepomohlo a nepomůže to ani Svobodovi. Soudruzi už se na něj
budou pořád dívat skrz prsty.
Inu, ne každý dokáže tváří v tvář kostnickému koncilu neodvolat a
napodobit Jana Husa.
Přesto jsem přesvědčen, že si David při odchodu ze sídla ministerstva
obrany alespoň po vzoru Galilea Galileiho pod vousy zamručel “a přece by na
tu olympiádu měli jet všichni”.
Totalitní praktiky vás totiž sice donutí občas veřejně lhát, ale nikdy
nemohou změnit to, co si skutečně myslíte.
A já jsem přesvědčen, že David Svoboda si stejně jako většina
normálních lidí, včetně našeho jiného olympijského medailisty Lukáše
Pollerta, i nadále myslí, že politika do sportu nepatří a že
uplatňování principu kolektivní viny formou diskriminace sportovců na
základě jejich národnosti je prostě a jednoduše odporné.
Není vám z toho špatně?
