Organizátoři populistických
demonstrací na Václavském náměstí umně pracují s lidskými frustracemi,
strachy a agresí. Oslovují to nízké v člověku. Lze se jim
bránit?
Leona Matušková nahlíží v publikaci Akademie věd strach z mnoha perspektiv. Pro potřeby tohoto textu si vyzobeme ty, jež mají spojitost s válkou a politikou. A tudíž – dodávám za sebe – i s fenoménem tzv. chcimírů. Což je termín, na který jsem alergický. Mít tu moc, speciální jazykově-estetickou vyhláškou bych jej zakázal. Bohužel se už silně vžil. Označuje lidi, kteří deklarují, že si stůj co stůj přejí mír na Ukrajině. Aniž by si uvědomovali, že tím legitimizují Putinovo běsnění a vybízejí Ukrajince ke kapitulaci před krvelačným barbarstvím
...Česká společnost pod soustředěným působením dezinformačních kampaní. „Naši lídři nemají za úkol jen dobře vést, ale musí zároveň ochránit společnost před velmi propracovanými a masivními útoky, jejichž cílem je důvěru ve vedení státu rozbít uměle. Dezorientovaná společnost bez vnitřních propojení důvěry se snadněji stane kořistí útočícího státu a to je záměr hybridní války.“
Přesné. Rozbít stát se pokouší
například i prodavač strachu Jindřich Rajchl. Také on je svého druhu
lídrem. Minimálně proto, že dokázal přivést na Václavské náměstí
tisíce lidí. Svůj vliv využívá k další dezorientaci společnosti.
Populisty – a jak jinak nazvat pány
Vrabela, Rajchla a další, dodávám já – má za novodobé démonické
bytosti stahující publikum do temnot. „Je tragické sledovat, že lidé
někdy ani netuší, že jsou manipulováni. Stačí zaslechnout některé
formule, které rezonují s vlastními frustracemi, strachy a agresí, stačí,
když je osloveno a ‚bráno vážně‘ to nejnižší v člověku – a
Mefisto získá další oběť.
