Život ve stínu spiknutí. I tak by se
dali charakterizovat lidé, kteří věří konspiračním teoriím a
nedůvěřují nikomu, kdo na svět hledí jinak a s jejich myšlením
nesouzní. Izolují se tak od okolního světa a komunikují jen s těmi,
kteří sdílejí stejné myšlenky. Odborníci v této souvislosti někdy
hovoří o syndromu králičí nory, metafoře vycházející z příběhu
Alenky v říši divů
Zatímco mnozí nad konspiračními teoriemi nevěřícně kroutí
hlavou, jiní je vnímají jako skutečné, naprosto nepopiratelné jistoty.
Jejich přesvědčení je navíc natolik silné, že ho považují za součást
své identity
Za vším vidí nějaké spiknutí, a pokud se jim to snaží kdokoliv vymluvit,
nejsou schopni přijmout jejich názory. Naopak to u nich vybudí ještě
silnější přesvědčení, že je jejich uvažování správné.
Jakmile někdo začlení konspirační přesvědčení do svého
kognitivního systému, začne ho ovlivňovat i v dalších oblastech
života.
Identita i systém přesvědčení začnou procházet
metamorfózou (přirozenou proměnou). Člověk se začne zcela izolovat i od
svých nejbližších a bude splývat jen s lidmi, kteří sdílejí jeho
spiklenecké přesvědčení. Začne být i zcela imunní vůči jakémukoliv
důkazu proti jeho přesvědčení
1
1
