Jaroslav Štefec
deportnsoS3f1420gfa
a
iu01a
1
r
4136
V
5
707c
v
f1
1
hl
e
:
75663696a
u
1
0
č
·
Proč Ukrajina i přes přímo „drtivou“ podporu Západu ve formě
nepřetržitého proudu stále ničivějších zbraní, munice, výcviku a
finančních půjček prohrává válku s Ruskem? Nejspíše proto, že
schopnost vítězit ve válkách nespočívá ani tak ve vysoce sofistikovaných
vojenských technologiích, v mediálně oslavovaných supermoderních
zbraních, nebo v produkci filmových trháků, v nichž „náš“ hrdina
vždy slavně zvítězí nad padouchy a vetřelci. Podstatou schopnosti
vítězit je kromě kvalitního vedení státu i silná a motivovaná armáda,
ideová jednota většiny obyvatelstva, výkonná ekonomika, efektivní
logistika a silná průmyslová základna. A také schopnost rychle se učit a
nové poznatky využívat v podmínkách moderní války, počínaje taktickou
úrovní řízení jednotek a konče strategií politického vedení státu.
Ačkoliv to může vypadat jako protimluv, neustálá podpora Západu
válčící Ukrajině ji ve skutečnosti nepomáhá, ale naopak systematicky
likviduje. Lidsky, pokračující emigrací a ztrátami podstatné části
minimálně dvou generací ekonomicky aktivních mužů na válečných polích,
i ekonomicky, finančně nekrytými prodeji obrovských objemů zbraní a munice
a masivními půjčkami, zadlužujícími zbylou populaci na dlouhá
desetiletí. A také ekologicky. Pokračující boje vedou k ničení
obrovských území polí a původních porostů a k zamořování půdy
těžkými kovy a dalšími vysoce toxickými látkami, uvolňujícími se při
explozích munice, případně celých skladů, v nichž je uložena. O
střelách, obsahujících ochuzený uran, raději ani nemluvě. Ekologické
rozhodně nejsou ani požáry zničené bojové techniky a emise ze stovek
tisíců litrů nafty a benzínu, spalovaných při provozu té funkční.
Navíc my, obyvatelé Západu, začínáme být rusko-ukrajinským konfliktem
už unaveni. Zvláště když se naše „pomoc“ negativně promítá do
kvality našich životů, aniž by ukrajinská armáda díky ní dosahovala
významnějších úspěchů.
Naproti tomu Rusko, válčící v podstatě bez jakékoliv hmatatelné vojenské
a ekonomické pomoci „zvenčí“ s obrovskou ekonomickou a vojenskou silou
celé NATO, realizovanou prostřednictvím tisíců a tisíců na bojištích
umírajících Ukrajinců, to Rusko, které mělo už dávno ekonomicky
zkolabovat pod tíží stovek sankcí různého druhu, se podle tabulek
Světové banky a MMF dokázalo vyšvihnout na páté místo ve světě a první
místo v Evropě ve výši HDP. Vyrábí a modernizuje měsíčně více tanků,
než aktuálně zbývá celé ukrajinské armádě, a přes veškeré prognózy
mnoha západních „expertů“, založené zpravidla na „zaručených“
informacích ukrajinských zpravodajských služeb, mu viditelně nechybí ani
moderní zbraně, ani drony, ani munice, ani rakety, ani střely s plochou
dráhou letu. A ani lidé.
Samozřejmě že ho stejně jako Ukrajinu trápí sociální, ekonomické i
ekologické dopady války. I jeho občané se ji snaží vyhnout útěky do
zahraničí, mnoho jich také umírá na bojištích. Ale ekonomická a
vojenská výkonnost Ruska s délkou války neustále roste, stejně jako jeho
popularita a podpora ve světě. Sny Západu o ekonomické likvidaci a
politické izolaci ruského vedení se definitivně rozplynuly. Stále větším
počtem zemí Afriky, Asie a jižní Ameriky je Rusko vnímáno jako vůdčí
země v boji proti západní hegemonii a novým formám kolonialismu, zatímco
role NATO jsou (nejen) v těchto oblastech naší planety vnímány stále
negativněji. Zneužívání klíčového postavení dolaru k sankcím ze strany
USA navíc vede k posilování „konkurenční“ BRICS a nutí mnoho
důležitých aktérů, včetně Číny a Indie, hledat cesty ke změně
globálního ekonomického systému.
Co na to náš „kolektivní Západ“? Nulová reakce. Defétismus,
pokračující „zelené šílenství“, podpora sebevražedného
multikulturalismu a bezbřehých lidských práv, individualismus a duševní i
fyzická lenost lidí bez idejí a vize budoucnosti, manažersky impotentní
polická vedení, jalové školství, neschopné produkovat kvalifikované
odborníky, zastarávající, neefektivní a úzce specializovaná průmyslová
základna, armády, honosící se třicet a více let „moderní“ bojovou
technikou, generální štáby, ukolébané zdánlivou převahou v
informačních technologiích, která během jediného roku roztála jako sníh
na slunci… To jsou hlavní důvody faktické porážky NATO a celého Západu
v zástupné válce, vedené proti Ruské federaci prostřednictvím obyvatel
Ukrajiny.
Celé to připomíná biologii motýla. Když mu pomůžete z kukly, zemře,
protože nedokáže "napumpovat" a rozvinout křídla. Když ho však necháte
bojovat s jeho dočasným vězením, vyprostí se, křídla mu zesílí a po
chvíli odletí na sluncem zalité louky. Tenhle příměr by měli mít na
paměti i dámy a pánové, hrající si na politickou reprezentaci ČR a
nadšeně hýkající o vítězství Ukrajiny za naše peníze a s našimi
zbraněmi. Aktuální vývoj zatím dává za pravdu daleko spíše biologům
než politologům. Ostatně jako v prakticky každém střetu arogantní a
nabubřelé ideologie, a biologické či fyzikální reality.
1
