Stop zbraním pro Ukrajinu: legitimní, ale hloupý
nápad
Prakticky od začátku války na Ukrajině slýcháme od určitého
názorového spektra výzvy k zastavení toku zbraní na Ukrajinu. Má to prý
zajistit mír.
Lidi, kteří tyto názory hlásají, jsme se vcelku korektně naučili
nazývat chcimíry, méně korektně dezoláty, zcela nekorektně filckami atd.
Naposledy se k nim přiřadil i saský premiér
Ukončení vyzbrojování Ukrajiny by téměř jistě neukončilo válku jednáním, ale ukončilo by ji dobytím a obsazením Ukrajiny ruskou armádou. Ruská vůle k válčení by totiž neochabla, naopak by ochabl zájem o jakékoliv jednání, když Ukrajina pozbude klacek, který zatím třímala v ruce. Proč jednat s někým, kdo stojí před porážkou a nemá se čím bránit? Takového nepřítele je třeba dodělat. Jen trvalý přísun zbraní vedl k tomu, že Moskva celou dobu nabízela jednání o míru. Nedělá to z dobré vůle, ale z obavy, že by jednou objem západní pomoci Ukrajině překonal její vlastní kapacity a ruská armáda by byla donucena k ústupu
Kdo tedy v současné době volá po
zastavení dodávek zbraní Ukrajině, pak jakkoliv to myslí dobře a jde mu
skutečně o mír, tak tím reálně nahrává Moskvě. Naopak dodávání
zbraní dává Ukrajině možnost rozhodnout, jestli chce vést politická
jednání jako rovný s rovným, nebo dá přednost boji. A tady je opět
prostor pro nás, abychom kromě zbraní přesvědčili Ukrajinu, že politická
jednání nejsou ničím, co by ji jakkoliv oslabovalo. Naopak, když k nim
přistoupí suverénně, se sebevědomím strany, za níž stojí mezinárodní
právo, sympatie svobodného světa a zbrojní a ekonomická základna Západu,
může to mít větší efekt, než posílání dalších a dalších vln na
ruská minová pole
Ukrajina jednoduše zbraně potřebuje. Nejen pro
samotnou obranu, ale i proto, aby ji v budoucích jednáních brala druhá
strana zcela vážně
2
1