Žijeme v totalitě? Pohled na absurditu názorového extrémismu
Srovnávat dnešní dobu s érou skutečné totality může znít jako špatný vtip. V době, kdy máme svobodu projevu a nevídaný přístup ke zdrojům se objevují hlasy tvrdící, že žijeme v represivní éře
Pro někoho zůstává lákavé porovnávat časy minulé s těmi současnými. Porovnávat svou úroveň komfortu s úrovní svých prarodičů. A samozřejmě porovnávat dnešní demokracii s totalitním režimem. Na první pohled to může vypadat jako pouhá hra slov nebo jako jistá forma novodobé komedie. Ale dává takové srovnání vůbec nějaký smysl?
Při tom by kolikrát stačilo udělat si jen malou exkurzi do slovníku pojmů. Co je totalitarismus? Na naší politické scéně to vypadá, že někteří z vrcholových politiků to slovo užívají s takovou lehkostí, jako by to bylo srovnatelné s návštěvou kavárny a výběrem dezertu. „Totalitarismus, prosím, s extra šlehačkou.“ Ale když se zamyslíte nad skutečným významem tohoto slova, začnete si uvědomovat, jak hluboký a děsivý je jeho význam. A že má hodně daleko do toho, v čem dnes žijeme
Existuje mnoho důkazů potvrzující, že naše životní podmínky mají hodně daleko od totalitarismu. Jedním z nich je skutečnost, že můžeme o čemkoli veřejně diskutovat. Pokud by zde byla ta „nová totalita“ báli bychom se jen mluvit o různých tématech veřejně, natož o nich psát třeba tento fejeton. Ironie, že?
Na druhou stranu, ponechme stranou směšné proklamace jednotlivců, kteří vidí totalitarismus na každém kroku. Je jasné, že skutečnost je dost odlišná do toho, co se nám někteří snaží vštípit do naší mysli. Pokládám si otázku, co skutečně vede některé jedince k tomuto myšlení a veřejnému hlásání? Je to snad opravdový strach z neviditelného nepřítele? Nějaký vnitřní pocit ztráty svobody? Anebo je to jen pouhá snaha manipulovat veřejností a vytvořit v ní zmatek?
Alfa a omega toho všeho spočívá v absurditě našeho vlastního názorového extrémismu. Nikdy předtím jsme neměli tolik svobody, a i přesto někteří hledají důvody, proč si stěžovat, jak je jejich život nespravedlivý nebo že se dokonce cítí utlačováni. Žijeme v éře nekonečného toku informací, kde si můžeme ověřit skutečnost téměř o čemkoli. A přesto se někteří rozhodnou věřit tomu nejextrémnějšímu, co si kde přečtou nebo jim to tvrdí Mařka od vedle.
Možná bychom se měli více soustředit na skutečné výzvy naší doby, místo abychom se zaobírali fantaziemi o minulosti. Možná bychom měli přestat konečně s tím porovnáváním a začít si vážit toho, co nám dnešní doba nabízí.
Většina z nás si pamatuje časy skutečné totality,
a pokud ne, určitě jsme o nich slyšeli od našich známých a příbuzných.
A srovnávat tyto dny s dneškem je nejen nesmyslné, ale i urážlivé pro ty,
kteří skutečný teror zažili
3
1
1
