Nikdo nikdy neviděl výplatnici svého kolegy 
Nikdo nikdy neviděl výplatnici svého kolegy 
Výplatnice byly takové velké plachty, kde byli vypsáni všichni zaměstnanci pěkně pod sebou, s údaji o základním platu, přídavcích, srážkách, daních, příplatcích, prostě vše. Stačil na to u každého jeden řádek. Originál toho proužku se dával zaměstnanci, podepsaná kopie zůstávala ve mzdové účtárně.
Vlastně většinou naopak - originál plachta zůstávala v účtárně, kopii své výplaty dostal zaměstnanec.
Mám pravdu a důvod k tomu byl
Dělníci co dělali v hodinovce, nikdy neměli stejný plat, měli maximálně
stejnou platovou třídu.
Parťák, mistr atd rozhodovali, kolik měli nakonec ve výplatě. A
samozřejmě, že si lidi neříkali, kolik dostali, protože by to chca nechca
vyvolalo neraživost mezi lidma
Já ve své éře mzdové účetní jsem výši mistrem navržených prémií musela vyvěšovat na nástěnku. Tak si to dělníci odhlasovali a ROH nařídilo.
Že by to Jurečka neustál? Chudák, takový lidumil, myslí na sociálně
slabé kudy chodí - jak by je obral. 
Dělníci měli veliké slovo, každý si je koukal předcházet, protože na
nich stál náš blahobyt.
Když nemáš o socialismu zjevně ani potuchy, tak jen poslouchej pamětníky a
šoupej nohama, buď tak laskav. 
Ujišťuji tě, že si ty plachty-výplatnice většina zaměstnanců
důkladně pročítala, takže měli dokonalý přehled o každé koruně
každého kolegy či nadřízeného. 
Ale prdlačky
Každý dostal jen SVŮJ proužek z té tvé výplatnice
Žádný šéf by nedopustil, aby jeho lidi věděli, kolik kdo přesně
bere
Prosím tě, přestaň se tu s námi dohadovat. Je to tak, jak tu píšeme. Nevím, kolik ti je roků, ale podle mě si pleteš léta. Ještě kolem roku 2000 s tím nikdo tajnosti nedělal. A vím to proto, že jsem v té době sama výplaty svým podřízeným dělala.
Jamesdio spadl zřejmě z Marsu a nás, kteří jsme u toho byli, se
neobtěžuje ani poslouchat. 