Napíši takovou menší úvahu.
Dívám se v sobotu na StarDance, ale už nečekám na rozhodnutí, kdo tuto
soutěž opustí. Dozvím se to až později a jsem často překvapená tím
výsledkem. Za mě je nejslabším článkem pan Maršálek. Je velice
sympatický, ale tancovat moc neumí, přesto mu lidé dávají dost hlasů. Ale
tahle soutěž je o tanci, ne o sympatiích. A hned na to naváži a
připodobním to k politice. Zde je vypěstovaný odpor ke komunistické
straně, a kdyby ona prosazovala to nejlepší pro naši zemi a její obyvatele,
tak i přesto bude mít málo hlasů, protože je většině "nesympatická".
Takže budou raději volit někoho jiného, i když vědí, že to není
nejlepší řešení a že to, co navrhuje KSČM je lepší a účinnější.
Mít sympatii k někomu je pěkná věc, ale řídit se podle ní tam, kde se
mají hodnotit výkony, tam nepatří.
Nevím, zda jsem to napsala srozumitelně pro všechny, ale chytřejší to
určitě pochopí.

Odpor ke zločincům je u slušných lidí
pochopitelný, nebo nee?



Logika ti často protéká mezi prsty a
mluvíš z cesty 
