Čeká nás devětaosmdesátý naruby?
Optimismus není strategie, Česko se musí
připravit na nejhorší
KOMENTÁŘ / V roce 1989 to nebyl žádný „blesk z čistého nebe“. Nejprve imperiální Moskva rozhodla, že satelitní režimy ve střední a východní Evropě, stále loajální k brežněvismu, už nepotřebuje, a dokonce jí na mezinárodním jevišti škodí. Brzy nato padly komunistické režimy v Polsku a Maďarsku, protože padnout směly, přičemž dlouhodobě existoval dostatečný tlak občanské společnosti. Na podzim roku 1989 však končil i neostalinistický režim někdejší NDR. Všude kolem se svět měnil, zatímco v ČSSR ještě panovaly normalizační puch a zdánlivé bezčasí.
V roce 1988 si Michail Gorbačov zažertoval, když vyhlásil „Sinatrovu doktrínu“ coby opak někdejší takzvané Brežněvovy doktríny, která vešla ve známost po invazi do ČSSR. Brežněvova doktrína byla též označována za doktrínu omezené suverenity. Znamenala, že satelitní státy SSSR nemohly suverénně rozhodovat o podstatných záležitostech svého bytí a nebytí. Stručně řečeno, vlastně to ani státy nebyly. Spíše protektoráty.
....Naprosto polopaticky lze říci, že křehkost středoevropských postkomunistických demokracií je tak nápadná právě proto, že zde mnoho lidí ve skutečnosti demokracii nikdy doopravdy nepřijalo. Nežili v ní po generace, ale jen relativně krátký čas. Mezi válkami v celém regionu fungovala doopravdy, i když nedokonale, dvacet let vlastně jen v ČSR – a poté, po velmi dlouhé přestávce, o něco déle....
Lidé zde nekašlou na demokracii, „protože se nedaří ekonomice“, stejně jako na ni nerezignují, podle levičácké floskule, „kvůli nespravedlivému rozdělování příjmů“ v jedné z nejrovnostářštějších zemí světa. Naši důchodci nejsou tolik ochotni zříci se demokratických svobod kvůli tomu, že by se měli ekonomicky zle, neboť ve srovnání se skutečně zranitelnými sociálními skupinami se jim daří i v mezinárodním srovnání skvěle. Problém je, že na demokracii záleží jen omezenému množství voličů, kdežto ostatním je víceméně ukradená a jsou kdykoliv ochotni ji vyměnit za mísu čočovice – pardon, za mísu koblih.
1
2
Totalitu jak vyšitou 
Všiml 