Hamás je zlo, které musí být pojmenováno. I málo světla může rozehnat hodně tmy
Petr Havlík
Ve čtvrtek večer 7. prosince zapálili letos Židé první svíci na
osmiramenném svícnu, čímž začíná židovský osmidenní svátek Chanuka.
Potrvá do 15. prosince. Chanuka je svátek světel. Hebrejsky znamená Chanuka
zasvěcení či vysvěcení. Světla se zapalují za soumraku, nanejvýš hodinu
po setmění. Chanuka se slaví společně v synagogách a také v intimním
prostředí rodin. Svícen se umisťuje do oken, aby poskytl světlo i
kolemjdoucím. Je smutné, že se letos znovu objevují vážné obavy z
antisemitských projevů. Pro Izrael je letošní Chanuka velmi bolestná. Jsou
to přesně dva měsíce od bezprecedentního řádění teroristů z Hamásu a
jejich spojenců zejména v několika kibucech v blízkosti Pásma Gazy. Počet
civilních obětí (včetně dětí) je cca 1400. Hamás zadržuje i nadále
více než 130 násilně odvlečených rukojmích. To je samo o sobě ohavným
válečným zločinem.
Hamás vyhandloval v několikadenním příměří za každého rukojmího 3 palestinské vězně z izraelských věznic. A cynicky požaduje propuštění všech zbývajících vězňů za ostatní rukojmí. Palestinská propaganda dělá z Izraele viníka a sebe označuje za oběť. Hamás má asi 20 tisíc členů, kteří ovládají již řadu let více než dva miliony Palestinců v Pásmu Gazy. Aktivity Hamásu jsou zvrácenou „oslavou“ smrti (mučednické smrti). Opírají se o nenávist vůči Židům, obyvatelům Státu Izrael. Hamás je aktivně podporován Íránem, ale také méně viditelným způsobem Katarem a Tureckem. Dnešní eskalace napětí nemá jen regionální rozměr, má mnohé globální důsledky. Jde o střet civilizací, barbarského středověku (který se schovává za fundamentální islamismus) s 21. stoletím. I zde bohužel musí platit pravidlo o hrubé záplatě na hrubý pytel.
Evropa může zahynout na svoji
hyperkorektnost a údajnou vyváženost. Ten falešný princip mediální parity
ve smyslu „pět minut Žid a pak pět minut Mengele“ nás zahubí. Zlo je
zlo a musí být pojmenováno. Obhajovat motivy zločinců znamená otevírat
brány pekelné. 






)






