Stěžujeme si na bídu, přitom patříme k nejbohatším na světě
Neustálé demonstrace, protesty a stávky mají upozornit na nerovnost mezi společenskými vrstvami. Chceme stále víc, ale neuvědomujeme si, že náš standard je pro většinu světa luxus.
Stěžujeme si na bídu, přitom patříme k nejbohatším na světě
Neustálé demonstrace, protesty a stávky mají upozornit na nerovnost mezi společenskými vrstvami. Chceme stále víc, ale neuvědomujeme si, že náš standard je pro většinu světa luxus.
Opět nějaký pisálek má na něco názor. Takže asi takto. My jsme před
rokem 1989 patřili mezi první 30 zemí na světě, a byli jsme soběstačnou
zemí, která nebyla zadlužená. Nebyli jsme zvyklí na bídu, nezaměstnanost,
bezdomovectví a další věci, které byly v jiných krajinách.
Dnes mezi námi žije 1,5 milionu lidí, kteří žijí dle oficiálních
zdrojů v chudobě, a dalších 1,5 milionu od ní dělí jen stokoruny. A díky
zejména této vlády těchto lidí neustále přibývá. Problémy už mají i
lidé, kteří si až donedávna neměli na co stěžovat.
Mám tedy pocit, že máme právo si stěžovat na chudobu a bídu. A od ledna
2024 bude těch stěžovatelů ještě více.