Jak se žilo za komančů? Vůbec! Maximálně se dalo přežívat
Srovnávat svobodu s totalitou je úplně absurdní už z principu. Navíc i veškerá data a srovnání ukazují, že i po ekonomické stránce byl minulý režim pořádný propadák.
Tak rovnou na úvod. Nebylo!
Pokud se budeme bavit o životní úrovni, existuje na to řada
spolehlivých článků a taky kalkulátor, který přepočítává tehdejší
ceny na ty dnešní (viz odkazy pod článkem). Nechci zde ale řešit životní
úroveň, koupěschopnost a tak dále. Život v komunismu měl ještě jeden,
podle mě zásadnější, problém než fronty na banány. Byl to život bez
svobody a v nesvobodě a je otázkou, zda to byl vůbec život.
Život v komunismu s sebou nesl mimo
jiné cenzuru, povinnou vojnu, pracovní povinnost, umístěnky do
zaměstnání, nemožnost cestovat, nemožnost studovat a pracovat v
zahraničí, nemožnost podnikat, potratové komise, povinně-dobrovolné
členství v řadě organizací (Jiskry, Pionýr, Svazarm, SSM, ROH), občas
nátlak na vstup do KSČ či spolupráci s StB. Měli jsme tu tajnou policii a
navíc jsme byli obsazeni cizí armádou a podstatnou část naší politiky
dělali v reálu sovětští soudruzi v Moskvě.
Za komunismu politika a především ideologie a s ní spojená nesvoboda
prostupovaly nejen skrze celou společnost, ale i celý život jedince.

Život bez osobní svobody není život
Pokud nemůžu cestovat, kdy chci, kam zrovna chci, nemůžu
svobodně poslouchat hudbu, číst knihy a dívat se na filmy, jaké chci, není
to svoboda. Pokud nemůžu mít vlasy a oblečení, jaké chci a bez represe
patřit k nějaké subkultuře, není to svoboda. Pokud nemůžu podnikat či
třeba klidně chvíli nepracovat, není to svoboda. Pokud nesmím či naopak
musím vstupovat do politických stran, není to svoboda. Pokud si nemohu
svobodně volit školu a obor a o přijetí rozhoduje i něco jiného než
výsledek přijímací zkoušky, není to svoboda ...


