Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

ANO Marti, tohle je demokracie - většina přehlasuje menšinu Jak krásné proti 40 leté komunistické totalitě

Jak si vysvětluješ, že na konci listopadu 1989 se 97 % dotázaných vyslovilo pro zachování socialismu a jen 3 % pro nastolení kapitalismu, a přesto byl zaveden kapitalismus?

Na konci listopadu 89??
Jistě si na tohle odpovíš sama ...

Přesněji to bylo ve dnech 23. a 24.11. 89. Už jsem to sem dávala. A vzhledem k tomu, že se jedná o tyto dny, tak si spíše ty odpověz, proč tu nikdo nechtěl kapitalismus, jen malá hrstka lidí, rovnající se 3% ze sta.

něco vysvětlovat je marné, je marné, je marné....

Ano, je to marné. Nemá to cenu, když to někdo nechce pochopit.

ne že nechce... von by hodně chtěl... ale díky své inteligenci od přirození, to prostě nedokáže... páč nemá čím... je to taková prostá komická kopírka...!!!

Co to zase meleš za nesmysl? V té době byla naprostá většina těch, co komunisty volili. A volila jsem je i já, která jsem některé věci kritizovala. A proč? Protože se v té době myslelo na lidi, měli jsme jistoty, a byli jsme soběstačnou republikou téměř ve všem.

Ten největší nesmysl Marti byl, že ta naprostá většina co volila komunisty, jednoduše nemohla jinak.
Kdo nepřišel k volbám, měl průser. Kdo šel ve volební místnosti za plentu, měl průser. Jak jinak by KSČ dostávala plus mínus 100% ??

xxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx

Volby v letech socialismu aneb Jedna kandidátka, jeden výsledek

Radostně, jednotně a manifestačně. Tak se chodilo volit za minulého režimu. Za normalizace byly volby jednou za pět let. Volilo se najednou do národního i federálního parlamentu, do místních nebo městských, okresních a krajských výborů. Ve stejný okamžik se také vybírali soudci z lidu.

Voliči to měli s výběrem velice snadné, protože do každých voleb byla jediná kandidátka. Tu voliči obdrželi ve volební místnosti a hned ji vhodili do volební urny. Nešlo o to, aby si voliči vybrali, ale aby se dostavili a manifestovali svůj souhlas s komunistickým režimem.

A pokud možno „manifestačně“, tedy bez chození za plentu a úpravy hlasovacího lístku. Účast u voleb sice nebyla povinná, ale pečlivě se kontrolovala. Kdo k volbám nechodil, mohl počítat s problémy.

https://plus.rozhlas.cz/volby-v-letech-socialismu-aneb-jedna-kandidatka-jeden-vysledek-7950907

Kecy v kleci. Nešla jsem k volbám a NIC se mi nedělo. A není pravda ani tvoje další tvrzení, že kdo šel za plentu, měl průser. I dnes jsou seznamy voličů, a i dnes je účast kontrolovaná. Díky tomu se také ví, jaké procento voličů přišlo k volbám.

cílem voleb bylo zajištění moci
Po únorovém převratu měli komunisté veškerou moc ve státě plně pod kontrolu a prostřednictvím svých lidí ovládali také povolené strany Národní fronty.
Pokračování takového vládnutí se snažili zajistit psychickým i fyzickým terorem obyvatelstva (zejména v 50. letech) a v rovině právní také mj. novelizací volebního zákona v dubnu 1948 a přijetím nové ústavy v květnu téhož roku.
Zákon o volbách do Národního shromáždění (75/1948 Sb.) zcela změnil způsob voleb, které se tak staly do roku 1989 čistě formální záležitostí a jejich výsledek nemohl mít žádný vliv na rozložení politických sil ve volených orgánech.
Podíl na moci předem určovala KSČ. Volby se tak staly aktem, jehož jediným účelem bylo poskytnutí zdání určité míry demokracie reálnému totalitnímu systému.

https://www.totalita.cz/volby/volby.php

volební právo resp. povinnost
Pokud někdo šel volit za tzv. plentu, stával se podezřelým, že hlasuje proti. Existovaly také volební místnosti, kde zástěny, jakožto buržoazní přežitek, nebyly nainstalovány.

volební právo resp. povinnost
Pokud někdo šel volit za tzv. plentu, stával se podezřelým, že hlasuje proti. Existovaly také volební místnosti, kde zástěny, jakožto buržoazní přežitek, nebyly neinstalovány.
V všech ústavách 1948-1989 bylo občanům zaručováno volební právo. Ve skutečnosti se však jednalo o volební povinnost. V 50. letech dokonce do volebních místností chodily celé pracovní kolektivy demonstrativně. Vojáci hlasovali manifestačně na rozkaz svých velitelů.
Po celé období pak byla účast každého oprávněného voliče ve volbách sledována a jeho případná absence byla posuzována jako vyjádření nedůvěry nebo nesouhlasu se socialistickým zřízením. S případnými důsledky. Např. v podobě omezení postupu v zaměstnání nebo nepřijetí dítěte na školu.
I přesto někteří lidé k volbám nepřišli. Režim tak byl nucen u každých voleb přiznat méně než stoprocentní účast voličů. Přesnou míru však zjistit nelze, protože oficiální volební výsledky i údaje o účasti voličů jsou nedůvěryhodné.

Volební systém tak po celou dobu nemohl plnit svou základní funkci, ale naopak sloužil vládě jedné strany - KSČ k udržení moci

Jen pokračuj. Odměním tě smajlíkem.

Marti, klidně šetři
Hlavně, že jsme si to vysvětlili

ono před rokem 89 se nic jiného volit nedalo, jen KSČ a Národní frontu...to bys mohl vědět

Tak to jsem fakt nevěděl

ty toho nevíš hodně

...ehm, a tobě říká něco slovo sarkasmus?