cílem voleb bylo zajištění moci
Po únorovém převratu měli komunisté veškerou moc ve státě plně pod
kontrolu a prostřednictvím svých lidí ovládali také povolené strany
Národní fronty.
Pokračování takového vládnutí se snažili zajistit psychickým i
fyzickým terorem obyvatelstva (zejména v 50. letech) a v rovině právní
také mj. novelizací volebního zákona v dubnu 1948 a přijetím nové ústavy
v květnu téhož roku.
Zákon o volbách do Národního shromáždění (75/1948 Sb.) zcela změnil
způsob voleb, které se tak staly do roku 1989 čistě formální
záležitostí a jejich výsledek nemohl mít žádný vliv na rozložení
politických sil ve volených orgánech.
Podíl na moci předem určovala KSČ. Volby se tak staly aktem, jehož
jediným účelem bylo poskytnutí zdání určité míry demokracie reálnému
totalitnímu systému.
https://www.totalita.cz/volby/volby.php
volební právo resp. povinnost
Pokud někdo šel volit za tzv. plentu, stával se podezřelým, že hlasuje
proti. Existovaly také volební místnosti, kde zástěny, jakožto buržoazní
přežitek, nebyly nainstalovány.
volební právo resp. povinnost
Pokud někdo šel volit za tzv. plentu, stával se podezřelým, že hlasuje
proti. Existovaly také volební místnosti, kde zástěny, jakožto buržoazní
přežitek, nebyly neinstalovány.
V všech ústavách 1948-1989 bylo občanům zaručováno volební právo.
Ve skutečnosti se však jednalo o volební povinnost. V 50.
letech dokonce do volebních místností chodily celé pracovní kolektivy
demonstrativně. Vojáci hlasovali manifestačně na rozkaz svých
velitelů.
Po celé období pak byla účast každého oprávněného voliče ve
volbách sledována a jeho případná absence byla posuzována jako
vyjádření nedůvěry nebo nesouhlasu se socialistickým zřízením. S
případnými důsledky. Např. v podobě omezení postupu v zaměstnání nebo
nepřijetí dítěte na školu.
I přesto někteří lidé k volbám nepřišli. Režim tak byl nucen u
každých voleb přiznat méně než stoprocentní účast voličů. Přesnou
míru však zjistit nelze, protože oficiální volební výsledky i údaje o
účasti voličů jsou nedůvěryhodné.
Volební systém tak po
celou dobu nemohl plnit svou základní funkci, ale naopak sloužil vládě
jedné strany - KSČ k udržení moci 

