Rozcestník >> Politika >> Bylo za socialismu lépe?

To byl opravdu výkon jako z pavlače,završený vítězoslavným úšklebkem- to jsem mu to nandala! To by si k M.Zemanovi nedovolila.

Souhlas, to byla nechutná semetrika!!! Úplně se mi z ni udělalo nevolno. Byt Hamackem, tak bych proste klidne odpovídala na otazku, jako když jí neslyším. Proste bysme mluvili oba. A kdyz bych to v klidu dopovídala, tak bych se ji s úsměvem zeptala, cože to říkala.

Vím,že to bude působit bulvárně,ale partnerství s J.Kolářem ji ovlivňuje a zbytky její nestrannosti vzaly za své.Zajímavé je,že její kamarádka Alex Nosková-Mynářová,musela z téhož důvodu kdysi z ČT odejít.

Nejsi sama.

Samozřejmě,vždyť Hamáček je řadu let nedůstojnou figurkou v rukou prezidenta.

Když jim to stát umožnil..

Potuo, můžeš mi někde najít nějaký dodatek, nebo souhlas s pokoutním a protizákonným podnikáním při tomto zákazu?zajímavé, že bezrouškaře, všelijaké vesnické hospodské, kteří porušili zákon byli potrestáni, nic jsem nečetl o pokoutních praktikách kadeřníků a holičů, kteří pobírali kompenzace, že měli zavřeno a přitom dál skrytě podnikali....

Co není zakázáno,je povoleno.No a zároveň jsi zmiňoval ty kompenzace.

NO A?! Pokud to budou zakaznici akceptovat je vse v poradku! Pokud ne...bude muset s cenama dole...nelibi se ti? Bez jinam...nebo si otevri kadernictvi!

Samozřejmě, že musí zdražit, když jim stát naložil administrativu navíc, což je zdržuje od práce samotné. Z kadeřnictví se stal přes noc navíc ještě úřad a lékařská ordinace.

to jsi odvaha

Nejsem. Já se chtěla nechat naočkovat hned zpočátku, ale nebyla jsem ta, která v té době mohla. A očkování u praktického doktora jsem odmítla, protože jsem se nechtěla nechat naočkovat Astrou. Tak uvidím, jak to očkování budu snášet. Sestra byla a jen dva dny cítila ruku, jinak žádné komplikace.

momentálně očkování ani omylem

Však také nikoho do něj nenutí. Kdo se chce nechat naočkovat, toho oočkují, kde nechce, tak ne. Já chtěla, bylo to moje vlastní rozhodnutí.

já nechci a testovat se také nenechám....to raději kávičku se spolužáky oželím

Testovat jsem se také nedala, neměla jsem potřebu. Ale očkování je něco jiného. Očkování by mě mělo ochránit, stejně tak, jako mě očkování ochránilo i před jinými nemocemi.

Přesně tak.Mě se dokonce osvědčilo i očkování proti chřipce.

no chránit....nikdo nezaručí, jestli budou očkovaní ochránění proti těm novým mutacím

Jo, to ti nikdo nezaručí, ale jisté je, že pokud se již nějakou mutací nakazíš, budeš mít mírný průběh, protože v těle už nějaké obranné látky budeš mít.

snad tomu nevěříš

Věřím. Po každém očkování ti v těle zůstávají protilátky, a i když se zcela nebudou shodovat s mutací, tak ti ji pomohou lépe likvidovat, než kdyby jsi žádné očkování neměla.

Shodou okolností to mám naprosto totožné (středa 11:30) U praktika bych se bývala nedočkala.

To šlo také rychle. U praktika bych se dočkala, ale jak jsem psala, Astu nechci.

No pokud se za vlastní považuje byt či dům, který si pořídili na hypotéku, tak to beru. Ale vlastnit ho budou až po splacení té hypotéky. Do té doby jim vlastně nepatří a mají ho spíše k užívání. No a těch 40 %mladých k tomu bytu přišli jak slepý k houslím. Bez vlastního přičinění, což zase znamená, že neplatí to, co se říká, že všichni máme stejné možnosti. Nemáme, neměli jsme a ani nebudeme mít.

Samozřejmě,že ne.Záleží už na startu = rodině,do které se dítě narodí.Na genech(zdraví,na­dání),dosaženém vzdělání a kromě píle a pracovitosti i troše toho štěstí.
(Ve středu půjde ml.vnuk skládat přijímačky na gympl.)

Věděla jsem, že se to nebude některým líbit, ale toto je můj názor a nebojím se ho vyslovit.

jasně, je to tvůj názor....já se zrovna s tímto absolutně neztotožňuji

To můžeš, také proto jsem napsala, že já zastávám tento. Jsme různí lidé a tak i naše názory se nebudou ve všem shodovat.

Proč ten ubrečený smajlík? Ještě dodám, kdyby jste sami měli dítě s jinou orientací, tak byste ho zavrhli? Nebo byste mu přáli, aby bylo šťastné a našlo si partnera, se kterým chce žít a kterého miluje? Nebo vám bude spíše záležet na tom, co říkají lidé z okolí?
Tito lidé nám ničím neubližují, nikoho nezavraždili, ani se nedopouštějí žádné jiné trestné činnosti. Jen se liší tím, že se zamilovali do osoby stejného pohlaví.
A rovnou napíši, že všechny tři moje děti jsou heterosexuálové, aby tu zase někdo nepsal nějaké nesmysly.

nevím, kdo plačící smajlík dal, ale zjistit, že dítě má takovou orientaci, asi bych vydýchala šok, ale už by to asi nikdy nebylo takové, jako před tím zjištěním...vadí mi jen jedna věc, jak se vehementně domáhají toho, aby byli jako ti heterosexualní, v poslední době asi spíš, aby byli "lepšolidi"....

No vidíš, a já bych z toho šok neměla. Prostě bych to přijala jako fakt. A rozhodně bych kvůli tomu nic neměnila. Druhého partnera bych přijala stejně, jako partnerky mých synů. A to, že se domáhají stejných práv, jako heterosexuálové, mi připadá normální. Asi tak stejně, jako když se černoši domáhali svých práv, aby měli stejná, jako běloši nebo když stejná práva, jako měli muži, chtěli i ženy. Vždy to nějakou dobu trvalo, ale dosáhli svého.

když si představím třeba syna, jak pochoduje na PraguePride v sitových punčochách, ozdoben barevnými ptačími pery zastrčenými do řitě, tak prostě nemám slov.....nechci toto téma rozebírat, ale mě se to nelíbí, hnusí se mi to a prostě nejsem pro nějakou legalizaci

Tak to já také v tomto případě nemám slov, ale to je o něčem jiném. To je karneval, a takto odění tam nechodí všichni, jen pár exhibicionistů. Podle toho soudit nemůžeš.

ale mohu...tam dostávají možnost se předvádět a ještě jim na to třeba pražský primátor přispívá penězi z rozpočtu....

Nejsou jediní, komu přispívá. Zrovna tohle mi vůbec nevadí.

Takže odpověď žádná. Přitom jsem ve svém příspěvku měla hned několik otázek.

Tak já nemám proti těmto jinak orientovaným lidem nic, spíš by mi nevadily dvě teploušky, jak dva buzeranti....já zkrátka tyto jinak orientované páry jinak pojmenovat neumím, tak to bylo i před 50 roky....několik spolubydlících ženských párů jsem znal dřív i nyní a vychovávaly po jednom dítěti, nebylo nikdy nic špatného proti nim....Chlapů pospolu žijících jsem znal jen dva, žádné děti nevychovávali, jinak žili všední život, jeden vařil, druhý chodil do hospody.....Na Stropnického jsem se díval ve Výměně manželek, celkem bych z něho měl dobrý dojem, i z toho jeho kamaráda, ale jak se choval, když dělal v zastupitelstvu Prahy, to byl asi někdo jiný...

Mně je jedno, jak je nazýváš. Ale pokud ti ženské páry nevadí, tak by ti neměly vadit ani ty mužské. Nejenom ženy mají mateřské pudy, ale i muži mají pudy otcovské, a proto bych mezi nimi nedělala rozdíly. Já říkám, že oni žijí stejně jako my, jediný rozdíl mezi námi je, že oni milují lidi stejného pohlaví. l

Nevim, jsem zkrátka chlap a na ženské se furt dívám jak na ženskou a když se líbaji, tak mi to nevadí, líbající chlap mi vadí.....to máš jako se psy, kolky se seperou do krve, kluci taky, ale fena se psem nikoli...

Ale jsou i výjimky a perou se, i když jsou různého pohlaví. A o tom to všechno je. Měla jsem psa, kterému to bylo jedno. Nerozlišoval pohlaví, ale velikost. Malé nechával být, ale po velkých startoval. A bylo to dáno tím, že byl předtím napadený dvěma velkými psy.

Jsi znalec psů, ale stejně si myslím, že fena i když větší, psa nezakousne a naopak...tím jsem jenom chtěl trošku vyjasnit můj pohled na dvě ženy pospolu žijící a na dva teplouše pospolu žijící...nejspíš to mám v sobě zakodované, že jsem k ženským tolerantnější a zdá se mi to přijatelnější, než když se teplí chlapi...

mně celkem vadí i líbající se ženské, když jsem byla mladší tak jsem se spíše pochechtávala, teď mám pocit divnosti. Nepatřičnosti. Ale né žebych se pohoršovala. Spíše se tak divně stydím. Ale mě přijde divné když se veřejně ošahávají a líbají i heterodvojice :-))) Prostě něco podle mě patří do ústraní, nikoliv na odiv veřejnosti.

No a mně třeba vadí, když ženy kojí své ratolesti na veřejnosti. Sama jsem matkou tří dětí, a nikdy bych to neudělala. Vždy bych si k tomu našla nějaké místo v soukromí, kde nebudou jiní lidé. Nebo bych přes nás přehodila alespoň nějaký šátek.....

No je vidět, že každému vadí něco jiného. Mně zrovna toto ano, ale jiný s tím problém nemá.

Zvlášť moje generace pokládala kojení za intimní záležitost.Ne­vystavovaly jsme se ani svým starším dětem.Určité zábrany mám i při vstupu do restaurace-rozhodně bych nešla sama na skleničku,nebavilo by mě ani samotné v kině,nebo na výletě.Tak takhle nás vychovali.

Přesně takto to mám a měla jsem i já.

já mám na to jen jeden názor v podstatě.....když mi takoví nesedí u stolu a nespí v mé posteli, ať si exhibují, jak chtějí a to, že to je proti normalitě, to budu klidně hlásat pořád

A řekni mi, co je v dnešní době normální, když se přišlo na to, že tu máme ne dvě pohlaví, ale desítky?

to je ta dnešní doba a jak jsem už párkrát četla, "svět do prdele kráčí"...co se týče desítek pohlaví, to jsou jen výplody chorých mozků, ale to bych zrovna komentovat nechtěla ...je to ruku v ruce.....najednou je milion pohlaví, najednou jsme my bílí skoro v menšině, všechny slavné osobnosti a vynálezci byli černoši......vždyť je to na zvracení

Měli bychom si přiznat,že rodina je v krizi,význam manželství bagatelizován a tímto bychom jeho smyslu nasadili korunu.Na rozdíl od gay organizací si nemyslím,že tradiční význam manželství lze v čase pružně měnit.

Marto, čumím a smekám. To bych do tebe neřekl. Naprostý souhlas a přijmi palec hore!!!👍

To mě těší. Ale s tímto názorem jsem se nikdy netajila, psala jsem ho i na Lidé.cz.

Velmi jsem fandila Paroubkově vládě,která v r.05 konečně dokázala prosadit zákon o registrovaném partnerství.ÚS též umožnil možnost osvojení dítěte těmito páry a gay organizace tehdy ujišťovaly,že jsou spokojeny a víc požadovat nebudou. Teď to ale připomíná pohádku o Smolíčkovi.
Přitom Marek Výborný navrhoval rozumný kompromis rozšíření reg.partnerství,ve kterém zohlednil hlavní námitky- aut.právo na vdovecké a vdovské důchody nebo na společné jmění.

souhlas!

Marto, můj postoj je asi takovy - chápu, že lide jsou různi a nemůžou za to. A ja zase nemůžu za to, ze jakmile se dozvím, že například Aneta Langerová je lesbička a Cupak byl gay, tak můj obdiv k nim, moje zalíbení, se kterým jsem k nim vzhlížela, vyhledavala jejich vystoupení a s radostí si je užívala, tak tohle všechno najednou o stupeň pohasne. Nevím proč, nedokážu to vysvětlit, a nemůžu za to, zrovna tak jako oni nemůžou za svou orientaci.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ne-ne-a-ne-Krecek-razne-utnul-LGBT-662527?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

správný ombudsman na rozdíl od toho/té předešlé

Říká se tomu homofobie.

tomu se říká projevit názor většiny veřejně

To je ale tvůj problém. Já v tom žádný problém nevidím. Mně nevadí, do jaké skupiny patří, ale jací to jsou lidé. Zda dobří nebo zlí. Zda chytří nebo hloupí. Zda to jsou lidé, na které se může druhý spolehnout, nebo lidé, kterým se nedá věřit. Tohle je pro mě podstatné, a ne sexuální orientace.

Asi jsem to špatně vysvetlila. Kdyby to byli moje kamarádka nebo kamarad, příbuzný, kolegové v práci, tak by to na mě nemelo zadny vliv, brala bych je porad stejne. Snazila jsem se vysvetlit sve pocity, kdyz se to tyka nekoho, kdo zrejme vstupuje do našeho podvědomí jinym způsobem. Vžij se do toho - vybereš si tu Anetu jako svoji favoritku ze všech zpěvaček, mozna do ni promítnes neco ze sebe, zrovna tak na tebe (dejme tomu) působí nějaký herec, líbí se ti jako ženě. A pak se dozvíš, ze jsou "jini", a tvoje pocity se změní.

Proč by se moje pocity měly změnit? Kvůli tomu, že si k životu vybrali někoho jiného, než jsem očekávala? Jsou to jejich životy, ne můj.

Tak ještě jinak: Zjistis, že muž, do kterého se zamilujes, je gay. Zjistíš, že žena, se kterou se spřatelíš, je lesbička. Tvoje pocity se jistě zmeni.
A tyhle pocity můžeme mít nejen k osobám v realu, ale i k někomu na dálku, k nějaké známé osobnosti.

Pokud zjistím, že muž, do kterého jsem se zamilovala, je gay, tak si řeknu škoda a tím to končí. Respektive neskončí, ale bude mým kamarádem, ne milencem. Pokud zjistím, že žena, se kterou se přátelím, je lesbička, tak to na mém vztahu k ní také nic nezmění. Budu se s ní přátelit dál. A budu se přátelit i s její družkou, protože jak jsem již napsala, mě jejich vzájemný vztah nevadí. A píši to proto, že to tak je. To píši totiž z vlastní zkušenosti. Mám takovou kamarádku, chvíli trvalo, než se mi s tím svěřila, ale NIC se pro mě nezměnilo. Nezavrhla jsem ji a nezvrhla jsem ani její družku. Kamarádíme se dál. A nevidím jediný důvod, proč by tomu tak být nemělo.

A mám další kamarádku, která má zase lesbickou dceru. A protože je ta kamarádka rozumná, tak svou dceru nezvrhla, ale snaží se jí chápat a podporovat. Nechce, aby její dcera žila bez lásky a bez sexu. Protože sex k životu dvou partnerů patří.

Ale já přece nepíšu nic o zavrhovani! Píšu o změně svych pocitů k tomu člověku, a nakonec to sama potvrzuješ - přestat se dívat na muže jako na potencionálního milence, to je přece změna jako hrom . A podobně s tou kamarádkou - asi se vyhnu tomu spát s ní v jedné posteli, prostě budu v tomhle tak trochu na pozoru. Něco se v našem vztahu změní.

Ty ne, ty jsi to nepsala, ale proměna ano. Já jsem napsala, že když zjistím, že muž, o kterého mám zájem, je homosexuál, tak mě to sice bude mrzet, ale jinak se pro mě nic nezmění, jen to, že se budu ohlížet po jiném muži. Pokud jde o mou kamarádku, tak vážně nevím, proč bych s ní měla spát v jedné posteli, když mám svoji vlastní a mám tu ještě další, kam bych ji mohla uložit. A také nevím, proč bych měla být na pozoru. To bych se musela mít na pozoru i před mužskými protějšky, protože by se z nich mohli vyklubat moji případní milenci. Jenže vybírám si já, a ne každý se mi líbí, a ne s každým bych chtěla žít. A to samé platí i pro homosexuály a lesbičky. To, že jimi jsou neznamená, že se vrhnou na každého muže či ženu. Ani u heterosexuálů tomu tak není. A znovu opakuji, nic se v mém vztahu nezmění. Stále je budu považovat za své přátele a stále se k nim budu chovat stejně.

Na toho muže se potom budeš divat jinak, o nicem jinem nepíšu, neni v tom negativní konotace. A ta kamarádka, tam se nutně vloudí alespoň nepatrně zvysena pozornost, co kdyby ona naznačovala..., to se proste musi brat v úvahu, už to nebude ta bezstarostnost a jistota kamarádství mezi dvěma ženami. Taky bez negativni konotace.

Ale houby. Ty také zareaguješ u mužů jen na toho, který se ti líbí a ostatním dáš najevo, že o ně nestojíš. Nebo naopak, když budeš mít o nějakého zájem, dáš mu to najevo a jiných si nevšímáš. Stejně to mají i tito lidé. To, že jsou "jiní" neznamená, že jsou pro tebe nebezpeční jen svou přítomností. Jak říkám, vím o jejich orientaci a vůbec mi to nevadí. Je to jejich věc a mě se to vůbec ničím netýká. Oni mě považují za kamarádku a stejně tak já považuji za kamarády je. Naopak oceňuji, že se mi s tím dokázaly svěřit a jednají se mnou na rovinu.

Jezismarja, ja prece nepíšu nic o nebezpečnosti. Pisu porad o jednom, o změně pocitu vůci těmto lidem poté, co se to dozvím, kdyz jsem je předtím automaticky považovala za většinově stejné.

Docela bych se vsadila,že určitý nepatrný posun ve vnímání zaznamenají všichni,ale málokdo to nahlas přizná,protože se vcelku oprávněně obává,že by byl špatně pochopen.

No a já stále píši, že moje pocity zůstanou (zůstaly) stejné, že se moje vnímání k nim nikterak nezměnilo. Zároveň jsem to i vysvětlovala. Vzhledem k tomu, že jsem heterosexuálka a oni to vědí, stejně tak jako to já vím o nich, tak máme všichni jasno a přistupujeme k sobě jako přátelé, kamarádi bez sexuálního podtextu.

A co je to vlastně pocit? Je to vnímání našeho já, na různé podněty. Třeba na pocit chladu, horka, pocit nebezpečí, štěstí......, a každý to vnímáme jinak a při jiných příležitostech. Už jen to, že se v přítomnosti těchto lidí někdo cítí nesvůj a předpokládá, že by si ten nebo ta dotyčná na něj mohli něco "zkusit" dokazuje, že se cítí v jistém nebezpečí či ohrožení. Protože jinak by ten pocit neměl.

je to velice nepříjemný pocit (teď mluvím o sobě a o svém zážitku), když tě dostane do hledáčku lezba, to mi můžeš věřit.....pak se musíš velice rychle rozhodovat...buď zvýšit hlas a na rovinu ji říci, že prostě néééé, nebo ji dát přes držku (osobně bych nejraději volila tu druhou možnost, ale....)

Když tě dostane do hledáčku lesba, tak jak jsem už psala, je na tobě, jak se zachováš. Já osobně bych ji řekla, že u mě nemá šanci, protože nemám lesbické sklony. Nemusela bych ani křičet a ani nikomu dávat přes hubu.
A ještě k těm pocitům. Já mám nepříjemný pocit třeba když jdu někam, kde to neznám a mezi lidi, které neznám. Nepříjemný pocit mám i když na mě někdo civí a je jedno, zda je to muž nebo žena. Většinou to řeším tak, že na něj také začnu civět a on to sám nevydrží.
Před mnoha lety jsem měla strach a velice nepříjemný pocit z blízkosti hadů a představa, že bych mohla být v jejich přítomností, mi připadala nemožná. Až do okamžiku, kdy jsem si na něj poprvé sáhla a vzala ho do ruky. Netrvalo dlouho a měla jsem jich v teráriích doma 28. Většinou má člověk špatný pocit z něčeho nepoznaného, nebo z něčeho, o čem léta slyšel, že je to "špatné". Třeba uvedu příklad: když se v minulém století a i těch předchozích za špatné považovalo to, když se ženě narodilo dítě, ani by bylo uzavřeno manželství. Dnes to bereme jako samozřejmost. A mohla bych takto pokračovat. Posunuli jsme se už dál, žijeme v jiném století a v jiných časech, kdy dřívější tabu již neplatí.

no kdybys měla na ni nervy a vydržela ty stále drzejší ataky, tak bych před tebou smekla...jak říkám, byla to moje jediná zkušenost s tímto a opakovat bych rozhodně nemusela...jinak nepříjemné pocity z cizího prostředí a cizích lidí nemám...a že jsi připomněla hady, tak těch se štítím od mala, vadily mi i žáby, nějak překonám odpor z ryb. Co se týče příkladu o neprovdané matce, řekla bych, že je to už dnes nějak docela standart, protože svatby nejsou IN, že

Myslím si, že kdybych jí řekla, že o její ataky nestojím, protože jsem jiného zaměření, tak že by to pochopila. Já takovou zkušenost nikdy neměla, ale rázná dovedu být, když je to potřeba. No a s tou poslední větou asi takto. Dnes je standartem něco, co jsme si dříve nedokázali ani představit. A o tom právě píši. Že se věci již posunuly jinam.

kdybys řekla, že o ataky nestojíš, tak by to bylo jako házet hrách na stěnu...tito lidé reagují totiž jen na zvýšený hlas, pohrůžku, popř. dobře mířenou mezi oči

Ano, je to nepříjemné zjištění a k tomuto člověku se už budu chovat vždy jinak, jak už to tady někdo psal...Já bych byl za socialistické praktiky, nikoli za nynější uvolnění v těchto směrech.....Jen se divím církevním hodnostářům, že k tomuto se staví celkem shovívavě a vypadá to, že budou v kostele žehnat dvou buzerantům, nebo teplouškám ke společnému a nerozlučnému žití
Setkal jsem se s buzeranty na vojně, v hospodě i ve vlaku.....

Ano, ty a mnoho dalších ano, ale já to mám jinak. Já se budu jinak chovat k lidem, kteří mě zklamali, a budu se jinak chovat k lidem dobrým a zlým. A pohlaví a ani sexuální orientace v tom nefiguruje.

Pořád mluvíme kazda o něčem jinem. Zeptám se tě - díváš se na film se svým oblíbeným hercem, působí na tebe příjemně, vzrušuje te jako muž. Bude to stejne, kdyz se dozvíš, ze je homosexual? Budeš si to užívat stejně?

Ano, bude to pro mě stejné. A budu si ten film užívat úplně stejně, jako kdyby byl heterosexuál. V takovém případě je pro mě důležitější, zda je to dobrý herec, zpěvák atd., a jsem si vědoma toho, že on si žije svůj život podle toho, jak to vyhovuje jemu a ne podle mých přání. Já si ho žiji také podle vlastního přání a ne podle přání jiných lidí. To, o čem píšeš ty, je spíše o zklamání tvých představ, které jsi o něm měla. Považovala jsi ho za heterosexuála, a hle, on jím nebyl.

Nebo je to tak, ze filmy víc prožívám .

Ne, tak tomu není. Ty prožíváš děj filmu, a v tom případě jeho orientace na tebe nemá vliv. On tu postavu pouze hraje. A to, že tě sexuálně přitahuje a vzrušuje, je dáno tím, že se ti jako muž libí. Jak sama víš, každému se líbí někdo jiný, ale ne s každým, kdo se ti libí, skončíš v posteli. Mně se za celou dobu mého života líbilo hodně herců, ale nikdy mě nezajímala jejich orientace, ale to, jak svoje povolání vykonávají. A to už třeba z toho důvodu, že s nimi v normálním životě nikdy nepřijdu do styku, Jak jsem psala, oni si žijí svým životem a já zase tím svým. A neklesnou v mých očích jen proto, že mají jinou orientaci, než mám já nebo že nesplňují moje představy o nich. Dělím lidi na chytré a hloupé, na lidi dobré a zlé, na lidi s charakterem a bez něho, ale neřídím se tím, že každého odsoudím jen proto, že má jinou barvu kůže, že má jinou orientaci než mám já...., protože vím, že ve všech skupinách lidí se nacházejí ti, o kterých jsem psala v úvodu.

Katoličtí nebudu

Mě jednou sváděla na nudistické plazi vousata Bulharka. Vzala mě treba za paži, aby se podívala, kolik je hodin. Priznavam, ze mi to nebylo nepříjemné .

A víš s určitostí, že tě sváděla? Kdyby na mě sáhl někdo cizí, a je jedno, zda by to byl muž nebo žena, příjemné by mi to nebylo.

Z vlastních zkušeností vím, že holky v alkoholovém opojení uplně klidně na sebe vlezou i když jsou jinak jen na kluky...a když to jedna s druhou zkusí, tak jim to mazlení vyhovuje, holka s holkou ví, kam má sáhnout a jak intenzivně, chlapi jsou celkově nešikovnější a necitliví, případně mají rádi trochu toho násilí, což ženy k sobě nemaji.....

Marto,ve Sněmovně šlo pouze o to manželství,nikoliv odsouzení homosexuality!! Ve skutečnosti mohou děti osvojit i v registrovaném partnerství a novelizace jim měla umožnit automatický nárok na společný majetek,dědic­ví,vdovský důchod ap.

No a proč by oni nemohli být manželé, manželky? Když mohou žít spolu a mohou vychovávat i děti? Proč by oni v tom případě neměli mít nárok na dědictví, na vdovský důchod nebo na výchovu dítěte, když jeden z nich opustí rodinu? A proč se tam hovořilo o dětech, které by tyto dvojice měly v péči a to ještě takovým způsobem. Nešlo POUZE o to manželství, ale o toto všechno, co s ním souvisí.

nic......bylo by pak to klasické, podáš-li prst atd....prostě tomu nefandím, do teď to nikomu zase tak nevadilo, tak co najednou plno věcí měnit

Protože bychom neměli znásilňovat význam slov.Manželství je zkrátka axiom a neměli bychom přistoupit na to,že to tak vlastně být nemusí.Obdobně jako ty módní spekulace o neurčitém pohlaví.
Jasně jsem ti popsala,že ty praktické výhrady měla novela zákona o registrovaném partnerství doplnit.

Když jsme přistoupili na to, že manželství není nutné a to ani v případě, když se narodí ze spojení dvou lidí dítě, tak proč nepřistoupit i na toto? Ptám se proč? Co nám v tom brání? Nejsou to náhodou jen naše předsudky?

Nemyslím že jsou to předsudky, pokud připustíme že manželství vzniklo na ochranu nezletilých dětí. VYtvořením této zákonné instituce se vytvořil kodex k ochraně dítěte - i historicky. Pokud není dítě, nemusí být ani manželství. Není to podstatné, oba partneři jsou dospělí a nepotřebují se nějak jistit.

Právě proto, že manželství již není nutné k ochraně nezletilých dětí, a rodiče už žijí na tzv. psí knížku, tak je manželství "přežitkem". V tom případě by mělo být i přežitkem to, jak se díváme na páry stejného pohlaví. V tom případě by jim nemělo být bráněno, když oni chtějí žít v manželství a ne jenom v registrovaném partnerství. Proč jim v tom bránit? Jen proto, že to považujeme za nevhodné, protože pro nás je manželství přijatelné jen v případě, že ho uzavřou lidé různého pohlaví? Léta jsme žili v přesvědčení, že máme jen dvě pohlaví, muže a ženu. Což jsem již psala. A nyní nám je říkáno, že ne, že těch pohlaví jsou desítky. Léta jsme byli přesvědčováni, že rodinu tvoří manželé a jejich děti. Ani toto už neplatí.......

Manželství přežitkem není,ani bychom to do budoucna neměli dopustit! To je jenom hloupá přechodná móda,kterou bychom neměli ještě víc prohloubit zmatením pojmů.A moc prosím,neopouštěj své přesvědčení,že existují dvě biologická pohlaví,protože to skutečně platí.Nedopusťme pohlavní Babylon!

Pro přežitkem není. A byla jsem velice ráda, když se mí synové oženili se svými dívkami po mnoha letech života na psí knížku. Přišlo mi to správné. Já si svého muže vzala za manžela a slíbila mu stát po boku v dobrém i zlém. Nemusí to být okázalá svatba i když jeden z mých synů takovou svatbu měl. To není důležité, důležitý je ten slib a závazek, že zůstanou spolu v dobrém i ve zlém, že spolu vychovají děti, že spolu budují domov.

To že pro to nic neznamená, že nechce manželství ani se vázat, to mi je líto.

Já byla také ráda, když se oženili. A byla jsem také ráda, když se mi narodila vnoučata. Protože manželství považuji za pevnější svazek, než žít na psí knížku a když děti mají příjmení jen jednoho z rodičů. Ale jak říkám, dnes je to pro někoho běžná věc.

Teď jde o to,zda vše jiné a tzv.moderní,je také správné.Kam nás to může zavést třeba ve vztahu k islámu.

Souhlas.Mám to stejně.

Když jsem se rozhodla napsat tento příspěvek, bylo mi jasné, že se mnohým líbit nebude. Ale mně je to jedno. Jsem zvyklá psát a říkat věci tak, jak to cítím. A jelikož jsem nedostala odpovědi na otázky, na které jsem se ptala, tak položím jednu navíc. Proč jste na ně neodpověděli?

proboha a co ti jako má kdo odpovídat ? my, co sem chodíme, tak se nám toto nelíbí, tak nevím, proč bych měla rozebírat něco, co se mi...řeknu naplno....hnusí
tak jako ty jsi zvyklá psát a říkat věci jak je cítíš, tak i my "odpůrci" říkáme to, jak to vnímáme my a tím pádem nějak není o čem se bavit

No jistěže, chodíme sem diskutovat, a o tom to je. Položila jsem zcela jasné otázky k tomuto tématu, a proto mě udivuje, že na ně vlastně nebyl nikdo schopen odpovědět. Ani ty ne. Přitom na jiné věci, které se ti také hnusí, reaguješ. V těch otázkách jsem se pouze ptala, jak byste se zachovali, kdyby vaše děti patřily do jedné z těchto dvou skupin. Nechápu, co je na tom špatně.

tak teď odpovím jasně....
nikdo neodpověděl jasně...asi proto, že se mu toto téma nelíbí nebo hnusí
co se týče reakce na to, když by na mě dítě vybalilo, že je takto 4procentní, změnila bych postoj k němu asi v duchu hesla, sám/sama sis vybral/a tak si tak žij, ale ode mě nečekej nic

Toto je téma, které se projednává ve sněmovně a vám se to hnusí nebo nelíbí?

ano, hnusí a víc už k tomu nenapíšu

Jinak ano, sám si vybral a a také podle toho bude žít. Jen připomínám, že nic neprovedl, nikoho nezavraždil, ani se nedopustil jiného trestného činu, jen si k sobě vybral partnera, partnerku. To samé jsi před roky udělala i ty. Takže pokud to dobře chápu, tak bys svoje dítě zavrhla, jen jsi to nechtěla napsat naplno.

ale sexuální orientaci si člověk nevybírá, to je podstatný detail, který ti unikl...
proto bys klidně zavrhla vlastní dítě...

No právě, a o tom to je. Proto tohle dost dobře nechápu. A také proto jsem požila ty tři otázky.

A ještě na to navážu. Ta sexualita je člověku daná, a tím pádem neplatí, že pokud vychovávají děti homosexuálové nebo lesbičky, tak že z těch dětí vychovají také je. Je to stejné, jako obráceně. Že děti heterosexuálů nemusí být také heterosexuálové, ale mohou se heterosexuálům narodit děti, které jimi nebudou. Což se také děje.

tebe se na nic neptám

Ale svůj názor napsat může. Ptala jsem se já, a moc odpovědí jsem nedostala. A ty máš samozřejmě právo na to, aby se ti něco hnusilo. Ovšem respektovat i jiné, není nikdy na škodu. Mně se také hnusí některé věci, které se dějí, například vraždění, týrání..... , ale proč by se mi měli hnusit lidé jiné sexuální orientace než mám já, tak na to jsem ještě nepřišla. Nijak mi nevadí a ani nám nijak neubližují.

Zdejší diskuze se svezla do morálního posuzování 4% menšiny ,což nebylo předmětem sněmovního jednání a vrátili bychom se tím do dávné doby před přijetím zákona o registrovaném partnerství.Tam jsme to měli uzavřít a nevznášet požadavek na institut manželský.Praktické výhrady bohatě uspokojovala novela stávajícího zákona.

Asi neuspokojovala. Proto se to projednávalo znovu. Manželství je pevnější svazek, a z toho také vyplývají výhody.

které tito lidé zatím nemají.

Ta novela byla M.Výborným navrhovaná,ale nebyla přijatá.Jen tvrdím,že mohla bohatě uspokojit veškeré praktické výhrady.