Dopis starostky premiérovi
Vážený pane premiére...
Opakovaně Vás vyzývám ke zmírnění názorové agrese a
jednostrannévyhraněnosti ve vztahu k rusko-ukrajinskému konfliktu. Opakuji,
že jste patrně uvízli v myšlence vlastní nesmrtelnosti a vůbec si ještě
stále neuvědomujete, jak moc jsou vaše postoje pro Českou republiku
nebezpečné. Krmíte lidi hrůzami prostřednictvím médií, tím vytváříte
podhoubí pro tvorbu nenávisti vůči celému Rusku. Ani Rusové však nejsou
všichni stejní a mnoho z nich si nic takového co se děje na Ukrajině
nepřeje a nepřálo. Bohužel, jsou stejně jako my vydáni svému vedení .
Jaký je rozdíl pro Ukrajince a Rusa , který musí do války, protože mu to
někdo nařídil ? V konečném součtu vůbec žádný, oba zemřou a ani jeden
zemřít nechtěl. Z pohledu mnoha lidí, nemluvím teď pouze za sebe, můžeme
nyní pouze usilovat o to, aby ztráty na životech byly co nejmenší. To je
jediná cesta smysluplné pomoci. Nebo alespoň to takto káže rozum každého
normálně uvažujícího člověka. Co děláte vy? Vše jen přihoršujete
svým nemístným tlacháním v televizi. Ráda bych věděla, zda byste byl
takový hrdina, kdyby stál Váš syn v první linii na válečné frontě.
Važte svá slova, která mohou hodně způsobit. Hlavně nevyhlašujte
veřejně a do médií, že prezident Putin k použití jaderných zbraní
nepřistoupí, protože by tím ublížil i Rusku. Kde v sobě berete tu drzost
toto říci do televize. Řečí, že žádná invaze nebude, jsme slyšeli dost
do 23.února a kde jsme všichni dnes. Myslíte, že prezidentu Putinovi vadí,
že ve velkém trpí i jeho národ, že umírají i jeho vojáci, že ekonomicky
ničí svoji zemi? Myslím, že vůbec ne! To už jste snad pochopili úplně
všichni. Proč by tedy v konečném důsledku, když bude mít pocit, že není
pro něj jiné východisko, jaderné zbraně nepoužil. Neustále do něj jen
šťouráte a zkoušíte kolik ještě vydrží. Bojím se toho, že jeho kalich
trpělivosti je po hrdlo plný a stačí jen kapka a přeteče. Proč na místo
siláckých gest a planých keců o tom jak jsme připraveni na příliv
uprchlíků z Ukrajiny, nenabídnete Prahu jako místo k zahájení
diplomatických jednání. Tím byste u národa získal ty pomyslné frčky. Vy
však místo toho jen nebezpečně a planě rozhazujete rukama.
Nemáte koncepci a vždy, když plameně hovoříte mluvíte v budoucím
čase …. Stále opakujete slova jako „ víme a musíme“, ale kde jsou ty
skutky????
Obce i města přijímají uprchlíky z Ukrajiny, ano jistě, je to nutné,
ale kraje nemají noty, kdo a jak bude toto financovat… Uvědomujete si, že
například nemáme vůbec pediatry pro svoje děti, že nemáme stomatology,
že nemáme praktiky. Lze předvídat, že lidé, kteří k nám míří budou
zcela jistě potřebovat lékařskou péči, jak toto chcete řešit ??? Tady se
lidem – našim lidem, kvůli covidu odkládaly operace a nyní se budou
odkládat opět? Jak tohle máte promyšlené? Já si rovnou odpovím sama -
nijak! Víte, připadá mi to, jako když biologičtí rodiče vyhodí své
dítě z domova a půjdou si vzít z dětského domova dítě cizí. Je to
naprosto proti zdravému rozumu. Jsme až po krk v hnoji, a to nejen
ekonomickém, ale i morálním a pomáháme tomu tím, že posíláme zbraně na
Ukrajinu, aby ještě více lidí zemřelo a utíkalo před válkou do střední
Evropy. Už i bez těchto výše jmenovaných faktorů stojíme na počátku
hluboké ekonomické recese, která nás vrátí na životní úroveň před 30
lety. Nevadí, myslím, že většina z nás se pod vlivem všeho co se kolem
nás děje, na tuto skutečnost prostě připravuje a já slýchám mezi lidmi.
„To , že nebudeme moci na dovolenou k moři přežijeme, jen ať není
válka!“ Na co se však připravit nejde, je nedobrovolný a náhlý odchod z
tohoto světa a bojím se, že ani tohle nemůžeme jednoznačně vyloučit.
Pane premiére, vystupte ze své bubliny a začněte přemýšlet stejně
jako 8 nebo 10 milionů lidí v této zemi. Vaše úvahy a myšlenky jsou
naprosto nerealistické a tím nebezpečné.
Jsem člověk, který se umí za svoji pravdu poprat, ale zároveň je
potřeba si nelhat a uvědomit si, kdy je sebevědomí nebezpečné a kdy je
zapotřebí být pokorný, abych svými postoji nezpůsobil nevratné škody.
Chováte se nepřiměřeně sebevědomě a opět opakuji, že stojíte se
sirkami v ruce u stohu. Nevím, a nepochopila jsem, komu tím chcete co
dokázat. Snad Západu – možná, jedině, ale USA je až příliš daleko na
to, aby se muselo obávat bezprostředního ohrožení při použití jaderných
zbraní Ruskem. Zatímco Evropu by takový zákrok vymazal z mapy světa.
Vyzývám Vás, starejte se o svůj národ, který si Vás zvolil ! Svými
postoji a názory nás zatahujete do konfliktu, se kterým nemá Česká
republika nic společného. Každý národ si nese svoji karmickou zátěž,
nebo, chcete –li neutíkat do ezoteriky, svoji nesmazatelnou historii a
situace na ni navazující. Bohužel je to tak, vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou
jsou problematické již dlouho a najednou se všichni probudili a máte pocit,
že máte právo se do tohoto vměšovat a omlouvat to tím, že Putin bude
pokračovat směrem do Evropy. Tím jen lidi zastrašujete, abyste omluvili své
postoje a kroky v současné situaci. Jistotu, že tomu tak je však nemáte
vůbec žádnou. Měli byste mít na paměti i skutečnost, že astrologické
postavení planet je totožné jako v roce 1938 a být o to opatrnější.
Navíc věštby uznávaných astrologů také nic dobrého nenesou. Pokud
moudřejší neustoupí – tedy pokud Ukrajina neustoupí, nemá tato situace
mnoho řešení.
Velmi lituji lidi, kteří musejí nést utrpení z války plynoucí , ale
také odsuzuji ty, kteří svými činy toto podněcují. Prosazujte a
přispějte k myšlence zahájení diplomatických jednání, která někam
povedou. Nepoužívejte silná slova, že jsme ve válce, protože my v ní
nejsme, ale bohužel děláte vše pro to, abyste nás k ní přivedli. Proč,
proč, se máme angažovat? Postoj by měl být spíše zdrženlivý, tak jako
ho mají ostatní země, které jsou také členy NATO. Proč my máme být ti
největší křiklouni? Koho tím chcete ohromit. Jste premiérem České
republiky, ne Severoatlantické aliance! Jste odpovědný za náš národ a jeho
další osud!
Prosím Vás, za nás , za naše děti i vnuky, abyste se nad těmito texty
zamyslel!
S úctou Hana Bustová – starostka obce
( 149128 )
půjčeno z jedné nejmenované diskuze. ....protože mám stejný názor.
proto mu nedá spát... 
a pořád o něm píše... 
1
a to druhý znát nechci ...
1
1
1
2
