Babišova hysterie a útok na Rychetského zavání pokusem o ústavní
puč
Premiér Andrej Babiš na své středeční tiskové konferenci překročil
hranici přijatelného chování. Jako předseda vlády je úředníkem státu,
který má povinnost ctít pravidla. Není sultán, jak si myslí. Když
urážel Ústavní soud a vypouštěl difamace o jeho předsedovi, hrubě tím
zaútočil celý náš ústavní systém.
Co si to ten nevychovaný hulvát vůbec dovoluje? Všechny jeho výpady a
nářky proti klíčové ústavní instituci nemají po právní, a tedy
faktické stránce žádný význam. Rozhodnutí padlo a není proti němu
žádný opravný prostředek. Jediné, co by mohl Babiš udělat, je ústavní
puč. Je třeba mu jasně říct, že je na cestě mimo zákon. On sám to
neumí rozpoznat, protože je to v jeho životě standardní situace. V našem
ale ne.
Stejně nehorázné bylo i chování prezidenta Miloše Zemana, který poslal
Ústavnímu soudu dopis, o němž si nelze myslet nic jiného, než že jde o
mocenský nátlak na nezávislou soudní moc.
Babišovo chování má velice prosté vysvětlení. Tento východní barbar
netuší, co je to dělba moci v demokratické zemi. On vůbec nechápe, jak je
to možné, když mu nějaká instituce neslouží. A právě proto je třeba
postup ústavního soudu přivítat. Je to nezávislá instituce, která brání
naši svobodu a brání demokratický charakter státu právě tím, že stojí
pevně proti autokracii a snaze zničit ústavní základy státu.
Babiš má po svém hysterickém výlevu jenom dvě možnosti. Buď bude mlčet
a respektovat zákony státu, nebo se vydá cestou bourání ústavního
pořádku. Tento živočišný druh sice nerespektuje zákony, ale respektuje
sílu, což bychom si měli připomínat, pokud zvolí druhou možnost. Na to,
aby změnil ústavní pořádek České republiky je však Babiš opravdu malý
pán. A to je dobře. Protože tady je hranice, kam ho česká veřejnost i
mezinárodní kontext našich evropských a západních vazeb nepustí.