Schmarcz: Společnost neomezených nároků? *** Dnes Babiš lže, že vláda okradla důchodce, zítra budou zelení lhát, že staří ukradli mladým planetu***
Neexistuje nárok na vysoký důchod. Pouze právo na přiměřené zajištění na stáří. Tak nějak lze shrnout zdůvodnění výroku ústavního soudu, jímž zmařil naděje Andreje Babiše, že udělá vládě čáru bez rozpočet. A to doslova.
Babiš a jeho lidé celý rok
šířili dezinformaci, že penzisté údajně přišlo o tisícovku.
Dokonce na to vyrobili internetovou kalkulačku. Ve skutečnosti šlo o pouhou
spekulaci. V době, kdy vláda byla povinna vydat nařízení o mimořádné
valorizaci penzí, už platila nová legislativa. Nemůžete si jaksi dopředu
nárokovat něco, co ještě nemáte „černé na bílém“, jen si myslíte,
že byste to „mohli“ dostat. S tímto se soudci vypořádali za pár
pikosekund. Těžší bylo rozhodnout, zda vláda rychlou změnu zákona stihla
dle pravidel.
Pro kabinet je tohle rozhodnutí důležité. Jednak nemusí z rozpočtu
(vysátého Babišem na léta dopředu) vyplácet nic navíc, jednak jde o
velké politické vítězství. Soudci totiž řekli, že vláda
penzistům nic nesebrala, jak tvrdila opozice, ani neporušila pravidla
jednání v parlamentu.
Pro nás všechny je však ještě důležitější odůvodnění verdiktu.
Respektive ta jeho část, která se nezabývá jen meritem věci, ale šířeji
vysvětluje, jak se to má s nejrůznějšími „nárokovými právy“. Zde v
principu zdaleka nejde jen o důchody.
Soudci řekli, že na základě Listiny základních práv a svobod mají lidé nárok na „přiměřené hmotné zajištění ve stáří“, nikoli na „vysoký“ důchod. A penze ve výši poloviny průměrné hrubé mzdy zcela jistě přiměřená je (ostatně za Babiše šlo jen o čtyřicet procent a nikdo to v Brně nežadoval). Celkově vzrostly důchody v roce 2023 o dva tisíce šest set korun. Ona lež, že senioři měli „nárok“ dostat přidáno ještě o tisícovku víc je nebezpečná hned dvakrát: aktuálně by zvýšila dluhy a hlavně vytvořila špatný precedens pro budoucnost.
Hnutí ANO se domáhalo u Ústavního soudu vysokých penzí bez ohledu na finanční možnosti republiky. Čekejme vlnu „klimatických žalob“, kdy se aktivisté budou domáhat nulových emisí uhlíku, opět bez ohledu na naše možnosti. Vyjasněme si to. Základní svobody brání jedince před svévolí státu. Nároková práva, vymáhána absolutně, by znamenala, že nikdo nechrání jedince před svévolí kolektivní ideologie. Ať rudé, či zelené. Odmítněme lži, že mladí starým ukradli penze, či že staří mladým ukradli planetu.
Nebo skončíme špatně.
1
Proto jsou argumenty opozice proti možnosti zavedení
korespondenční volby nepřesvědčivé a zástupné. Oni se s píše bojí
jiné věci. Lidé žijící v zahraniční bývají většinou vzdělanější
a mají také širší rozhled. Proto neberou vážně demagogické výkřiky
Tomia Okamury a dalších. Takže se jedná hlavně o strach populistů, že
tito voliči by jim své hlasy nedali. 
4
1
