Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Nikoliv, její pojištění přežilo dvě války a teprve měnová reforma ho zrušila. Platila si hood roku 1912 jako mladá slečna, čerstvá učitelka jazyků. Němci to rušili jenom tehdy, když chtěli někoho trestat.

Moje mamka pojištění neměla byla malá,ale rodiče ji spořilo. Napp4ed ji to vzal Hitler a potom komunisti.uznávám že to je něco trošku jiného. Ovšem lístkový systém byl v padesátých letech v celé Evropě.

Je otázka, zda pojišťovna babičky nekrachla coby privátní podnik. Mohla také být znárodněna, ale to by nějaký pakatel dostávala. Další varianta je, že šlo o důchodové připojištění a původně nasmlouvaná částka se "zdrcla" na oněch 130Kčs. Poslední varianta je, že babička díky všem zvratům a převratům přišla o všechno a v roce 1953 ji bylo vyměřeno tehdejší životní minimum, protože neměla žádné potřebné doklady. Nic hezkého pro babičku, že?

Je vidět Kvído, že o tom moc nevíš. Za Rakouska i za první republiky existovaly penzijní ústavy, to byly nestátní - akciové instituce ale s garancí státu a ty zaručovaly podle smlouvy penzijní pojištění. Některé pojištění museli platit i zaměstnavatelé, ale zásadně ty instituce pracovaly na základě licence a jen v přípustných mezích. V žádném případě jejich peníze neprocházely státním rozpočtem. Nezrušil je ani Hitler, teprve až komunisti je znárodnili v roce 1945. Co se dál vyplácelo penzistům už hradil stát.

Ale penzijní ústavy měly tolik aktiv a také pasiv, že jejich účty byly definitivně zrušeny až tou měnovou reformou. Do té doby to řídil tzv. Úřad pro likvidaci peněžních ústavů. Budovu Penzijního ústavu v Praze teď používají odbory, v Brně je v jejich budově Nejvyšší soud.

Ano, mám o tom nedostatečné informace. Ovšem v celé své úvaze vycházím z toho, že pojišťovny v 1. republice byly soukromé subjekty, které samozřejmě hospodařily s většími či menšími úspěchy. Sám píšeš, že se svými aktivy a pasivy byly znárodněny, tedy nikoli zrušeny. Pokud pojišťovna tvé babičky v říjnu 1945 byla aktivní, nepochybně byla znárodněna a její závazky převzal stát. Pokud dobu války nepřežila, měla babička smůlu. Peníze pojištěncům nevyplácel stát, ale pojišťovna vlastněná státem. Ta musela pracovat s vyrovnanými příjmy a výdaji. Pokud v době měny měla vysoká pasiva, pak šla do kytiček. Měna se dělala proto, aby se udělal pořádek ve financování, především v peněžních ústavech. Do jaké míry to bylo dobře či špatně, se neodvažuji jakkoli soudit. V každém případě v mém okolí nebyl nikdo, kdo by na měně vydělal - začínalo se vlastně jakoby od nuly a to v zájmu nového teoreticky zpracovaného hospodářsko-politického systému. Čas ukázal, že má silné nedostatky, na prvním místě bych označil velmi nízkou motivaci jednotlivce k práci.
Co je z mé strany špatně?