Nijak neztotožňuji Beneše s Hitlerem. Jde mi o roli osobnosti v dějinách. Běh minulých časů nebyl určován vrtochy vůdců.
Nijak neztotožňuji Beneše s Hitlerem. Jde mi o roli osobnosti v dějinách. Běh minulých časů nebyl určován vrtochy vůdců.
Byl určován vývojem vztahů ve společnosti, mezi státy, vývojem ekonomiky. Ale také v tom vždy sehrává roli i osobnost a manýry vůdců. A Stalin rozhodně nebyl úzkostlivý ochránce občanských svobod, lidských životů.
Hitler prý kdysi ( v soukromí) pronesl, že národ tvoří nuly a že
osobnost Vůdce (jako jeho) dává těm nulám hodnotu.
To platí pro Stalina, pokud byl naživu, tak byli jeho nepřátelé zticha. V
NDR, Česko-Slovensku, Polsku i Maďarsku. Jakmile zemřel, začali si všichni
postupně dovolovat.
Mám takovou zkušenost ze socialistických podniků i kapitalistických firem.
Ať šlo o socialistický podnik či kapitalistickou akciovku, každá
potřebovala tahouna. Jednoho, který měl autoritu a který nakonec rozhodoval.
Pokud takový nebyl, tak ho žádná valná hromada akcionářů či správní
rada nedokázala nahradit.