Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Fuj. Tohle je hnusné ad hominem, správcová.

Takže srovnání s padesátými lety má být vůči Halíkovi laskavé ?
Právě až na tenhle hnusný výrok patřila moje reakce.Nezaměňuj příčinu a následek.

Pro někoho jsou padesátá léta zlatým věkem, pro jiného temným obdobím naší minulosti.
Záleží na osobním pocitu. Od něj se taky odvíjí vnímání svobody. Pro Evropanku je burka symbolem ponížení muslimské ženy, muslimka se v burce cítí svobodně, naopak nesvobodně se cítí pokud v ní nesmí chodit na veřejnosti. Rada vězňů v sovětské éře se cítila svobodná i když je vezli do gulagu na Sibiř.
Podobné to bylo i v padesátých letech. Kdo byl dělníkem a viděl, že vedoucí místa ve státě a v Parlamentu zastávají (bývalí) dělníci, se cítil být svobodný, pokud ovšem měl vyvinuté třídní vědomí.
Podobně za první republiky se cítil být svobodný člověk, který se cítil být příslušníkem českého národa. Nesvobodným se cítil být ten, který se považoval za příslušníka světového proletariátu.
Takže pocit svobody je vázán na formu kolektivního vědomí, která může být u odlišných společenských skupin rozdílná.

Zajímavé je, že to budovatelské nadšení z 50tých let pustilo i komunisty celkem rychle. Pisatelé nadšených a zhusta hloupých a špatných budovatelských básní z 50tých let ( Kundera, Kohout, Uhde, atd. ) se stali intelektuální elitou 60tých let a za vlastní minulost se styděli a orientovali se západním směrem..... Hrdinové práce jako Lumír Sakmar a soudruh Miska byli rychle zapomenuti.

Elity první poloviny padesátých let pocházely z elit a étosu první republiky. Typickým pro toto období byl prof. Zdeněk Nejedlý se svou knihou :Komunisté jako dědici velkých tradic českého národa. Období po roce 48 vnímali jako završení národní a sociální emancipace českého národa. Slo vesměs o atheisty, kteří komunismus chápali jako nástupce křesťanství. Proto komunismu a Stalinovi připisovali náboženský a božský charakter.
Novým náboženstvím však rychle otřásla smrt Stalina i kritika jeho éry Chruščovem. Výsledkem bylo, že nová generace literátů ( Procházka, Kundera, Uhde, Škvorecký …) nenavázala na generaci těch prvorepublikových ( Pujmanová, Nezval, Říha, Řezáč ..) , ale hledala jiný výraz a jiné inspirace. Kafku, Prousta... To vše pak předznamenalo politiku 60.let i skepsi za normalizace.

Úderníka v montérkách vystřídal intelektuál v černém roláku s dýmkou.
Řekl bych, že je to mnohem a mnohem složitější. Například Nezval byl jemným prvorepublikovým intelektuálem, který později propadl stalinismu. Ti intelektuálové 60tých let zase byli ( až na výjimky ) bývalí pisatelé budovatelských básní, k existencialismu přišli až po rozčarování z 50tých let. Přesto měla česká literatura určitou kontinuitu, kterou zcela ztratila v 70tých letech, kdy vycházela buďto většinou ne moc kvalitní literatura oficiální a potom tu byl samizdat. Na tuto přerušenou kontinuitu se už nepodařilo navázat a kvalita české literatury velkým způsobem upadla.

Jistěže ta mladší generace měla stalinistické začátky. Třebas ten Kundera. V tom románu Žert řeší mimo jiné otázku odpovědnosti, spravedlnosti, odpuštění atd. které plynuly z dramatických okamžiků 50.let.
Taky běhu velkých dějin a postavení "obyčejného člověka" v nich. Racionalita jednání jedinců i společenských skupin a zcela irracionální výsledek tohoto úsilí. Dějiny si z lidí udělaly žert.

Pane Vitásku,osobní pocity by měly vycházet z reálných faktů.Proces s M.Horákovou nebyl jediným zločinem,který zde proběhl.No a zločin zdravá společnost nikdy nemůže vnímat kladně.
Zvyklosti muslimských žen bychom měli respektovat .Zvenku vnucované změny by nepřijaly -musí vyjít od nich,jinak se s nimi neztotožní.
Nároky na svobodu (specifikované v Listině zákl.práv a svobod) i jejich uplatňování,souvisí s polit.režimem dané země.

Záleží na tom kdo čemu dává přednost.
Buržoaznímu kosmopolitovi (třebas Židovi) za časů Rakouska bylo lhostejné k jakému národu se hlásí Císař Pán. Uvědomělému národovci ( českému či německému ) to jedno nebylo.
Podobně uvědomělý člen dělnické třídy ocenil, že předsedou vlády je vyučený stolař. Neuvědomělý dělník považoval za absurdní , že předsedou vlády je člověk, kterému chybí vzdělání a má sklony k alkoholismu.

Takže zkušenosti a pocity měl každý jiný a každý taky byl přesvědčen o své pravdě. Společnost tehdy byla rozdělena - jako je dnes- a už ze jména autora plynulo jeho zařazení do určité škatulky.
Halík tak spadá do určité škatulky a ti kteří tuto škatulku nemilují neuvažují o tom co Halík řekl, ale jak na povel na Halíka začnou štěkat jako ti psi v té Farmě Zvířat.
Podobně je to s Hitlerem. At řekl to či ono, je to špatné, protože to řekl Hitler. Když by to samé řekl někdo neznámý, tak by si toho málokdo všiml.

Souhlasím. Je fakt, že slovo Halík funguje obdobně jako slovo Kalousek. Opakování slova Kalousek "Nech nám poví Kalousek, ako to tehdy bylo" přineslo Babišovi obrovský úspěch. Jako že Kalousek je zlo a Babiš dobro. Kdyby to on, nebo někdo jiný, nyní zkusil s Halíkem, určitě by to také zabralo. :)

Kalousek je pro skupinu lidí, kteří nemusí Havla, Halíka, Schwarzenberga učiněný ďábel.
Protiklad Babiše.
Je zajímavé proč si vyhlédli právě Kalouska.

Řekl bych, že se to datuje od doby, kdy byl ministrem financí v Topolánkově a hlavně Nečasově vládě. Byl mnohem výraznějším politikem než Topolánek a hlavně Nečas, kterého převálcoval. Nedovedu posoudit, jestli se lidem vedlo v těch dobách o tolik hůře. Mně osobně se vedlo přibližně úplně stejně jako nyní. Jeho problémem je, že se nesnaží přiblížit voličovi, není "lidový", je to poměrně tvrdý a útočný diskutér.

Kalouska nesnášejí především ti, kteří se hlásili k levici.
ANO měla být v českých podmínkách pravicovou stranou. Čím více se Babiš vymezoval vůči Kalouskovi, tím více se pak ANO posouvalo k levici.

Spíš taková protestní a antikorupční než pravicová. Byl jsem na veletrhu, když ANO začínalo, měli u stánku Agrofertu svůj samostatný stánek. Vcelku nikoho to tehdy nezajímalo, nikdo si od nich letáčky nebral. Bylo to už tehdy zaměřeno na nespokojené, kteří byli spíš nalevo. Zpočátku měl Babiš ve straně i nějaké osobnosti, ale ty se časem vytratili. Poslední člověk, kterého jsem si u ANO opravdu vážil, byl pan Vokřál, ale ten už tam také od včerejška není.....

Dela to dobre ten Babis, lovi v kalnych vodach , nespokojencu je v Cesku vic, nez dost.

Všeci kradnú. Aj ANO v Brně. :)

Ti co v Brně kradli tu bylii i za kiomunistů a kradli vesele. Oni to dělají tak, že se vždycky dají do strany, která se dostane do vlády, takže nejprve byli zloději a teprve potom nalezli do ANO, ale nalezli by třeba i k marťanům, kdyby vyhráli volby. Žiju v Brně celý život a můžu jmenovat, vím kdo přiděloval byty, opravoval domy a to dokonce ještě za komunistů. Nebo jejich rodiče a příbuzní, známá jména.

Jede v tom i mladej Faltýnek. :)

Loret, to odporuje logice,neboť od r.13 je právě on představitelem vládní moci.A to nemluvím o faktu,že jej Klaus i Zeman předtím "udělali" .
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/den-kdy-babis-vstoupil-do-politiky-pred-deseti-lety-miliardar-zautocil-na-prezidenta-klause-105138#seq_no=1&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=dz4pIijmINo-202005120453&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium

Mě to tak jako zajímavé nepřipadá.Kalousek byl vždy skvělý i hlasitý rétor,který si ovšem nikdy nebral servítky a do konfrontací šel tvrdě.Už fyzikální zákony nás učí cosi o akci a protireakci.A to nemluvím o faktu,že i on sám má dost másla na hlavě.
Nenávist je ovšem vlastnost,která vysiluje a ničí především jejího nositele.Takže velký nerozum.

Pane Vitásku,vaše příspěvky plné prapodivných srovnávání,při­pomínají míchaný alkoholický nápoj,po němž slabší nátura neví čí je a silnější si tím ani neláme hlavu.Osobně proto nikdy nemíchám a vždy se mi to vyplatilo. Elementární zlo bychom zkrátka neměli okecávat a v přívalu nakladených slov omluvit a zamluvit.

Bavíme se o 50.letech. Já byl v roce 1950 nemluvně, atmosféru padesátých let neznám. Moji rodiče zažili v té době kolektivizaci a nenapadlo by jim, že by mohli volit po roce 89 komunisty. Jiní měli jinou zkušenost, jiné pocity.

Já dokážu pochopit všechny, ocitli se v určité roli a dost dobře nemohli jinak. Estébák, pohraničník, domovní důvěrník, učitel, herec, spisovatel.... Jejich motivy jsou dnes často nepochopitelné, ale můžeme si připustit že bychom se na jejich místě mohli zachovat stejnak.

Nedávno běžel na CT film o Moravcovi. Byl to projev zrady, anebo zdravého rozumu ? Jaká jiná alternativa mohla být, kdyby Říše vyhrála válku?
Podobně takový Gottwald. Co jiného měl dělat, když bylo většině lidí okolo jasné, že kapitalismus skončil a že se Sovětským svazem už budeme na věčné časy ?

V celem hral predevsim dulezitou roli charakter jednotlivych lidi. Nekteri byli silni, jini slabi, proziravi a nekdy i hloupejsi..pak zalezelo i na spolecenske vrstve, ze ktere dotycny pochazel, Nekdo se nebal a ten pak vetsinou za svou odvahu pykal.Nektere ochromil strach a jini se zas tesili z nove ziskane moci.Vyrizovaly se i stare ucty, pro mnohe to znamenalo prilezitost se obohatit. Cele je neodmyslitelne od povahy lidi.

Gottwald i Moravec jednali ve svých pozicích pragmaticky, z jistého pohledu i vlastenecky. Gottwald má dokonce i dnes vcelku dost příznivců, u Moravce žádného takového neznám. I když Moravec byl se svými varováními před bolševismem v podstatě vizionář, bolševismus osobně poznal v Rusku.
Jejich chybou byla podle mě touha po moci ve špatném čase, nikoli samotné kroky v jejich pozicích, ale to že se do této pozice dostali. V totalitních časech se kariéra nedělá. Lépe být v takové době bezvýznamným člověkem.

Neřekl bych, že Gottwald má moc příznivců, možná tolik co Moravec. Příznivců bývalého režimu je spousta, ovšem že by někdo šel na Prvního máje na manifestaci či položil kytici na místo kde stál pomník Gottwalda, tak takového aby člověk pohledal. Před školou jsme měli sokl pomníku Masaryka a za normalizace ( než jej odstranili) se tam v den jeho narozenin vždy objevilo několik kytic.
Podobně je na tom Lenin. Divil bych se kdyby Filip, když je na návštěvě v Moskvě, že taky ( zcela dobrovolně) zajde do mauzolea.
Po diktatuře je nostalgie, ale po jejích symbolech nikoliv.
Jak mám zkušenost z normalizace tak bych řekl, že kolem Moravce se pohybovala za Protektorátu spousta vrtichvostů. Jak šlo Německo od porážky k porážce, tak vrtichvosti ubývali a Moravec byl čím dál tím víc sám. Jako ten kůl v plotě.
Jinak ta jeho proroctví o nastupující sovětské totalitě nebylo nic objevného. Švýcarské radio bylo v Cechách dost dobře slyšitelné a nepatřilo mezi zakázané stanice. Podobně slovenské vysilače. Koncem války se tam objevovaly relace o chmurné budoucnosti východní Evropy po "osvobození".
Bulharsko dostalo za spojenectví s Říší kousek řeckého území. Britové , kteří se v Řecku vylodili postupovali na východ, překročili aktuální řeckou hranici s Bulharskem a postupovali k té bývalé hranici, kde se zakopali. Cekalo se, že podobně to dopadne v případě Česko-Slovenska.

Výstava 1942 - 300 000 návštěvníků.

https://www.fronta.cz/kalendar/vystava-sovetsky-raj-v-praze

Já bych si tipnul, že ten Filip v Moskvě do mauzolea zajde. :)

Dovedu pochopit,že lidé komunistům naletěli a zvolili Gottwalda.(Moji prarodiče a rodiče mezi ně nepatřili.)
Co ovšem nechápu,kam dali rozum,když se stali svědky všech neblahých událostí v letech následujících!

Já to chápu, internet neexistoval, televize byla tuším od roku 1953 a měl jí málokdo, vycházely cca. patery noviny se stejným obsahem, některé knihy mizely z knihoven. K informacím se dostávalo těžko, propaganda se tehdy dělala velice lehce.
Navíc lidé měli návyky z německé okupace, Sovětský svaz nás opravdu osvobodil, pracující měli zaručenou práci i určitou životní úroveň, oproti První republice měli určité jistoty. Já myslím, že museli tušit, že něco nesedí, ale raději mlčeli i mezi sebou doma, nebo si sami sobě nalhávali, že skutečnost je taková, jakou jim líčí propaganda.

Leda tak. Ale už tehdy bylo v rodinách rádio,polit.procesy byly široce medializované,prů­měrně chytrý člověk musel vnímat ty lži ,faleš,postupnou ztrátu demokracie,sluš­nosti..

Určitá ztráta vnímání těchto hodnota proběhla už za německé okupace. Lidé to chtěli vytěsnit, stejně jako popravy po atentátu na Heydricha. Radši mlčeli a dělali, že to neexistuje, nebo věděli, že kdyby se ozvali, otec rodiny by někam zmizel. Podle mě to tak měla většina, jistá část lidí té propagandě opravdu věřila a jiní věděli, která bije a že odpor je marný.

No dobrá,ale nezačali kvůli tomu kolaborovat s nacisty.(Doná­šet,žádat něčí smrt,vstup do jejich partaje ap.)
Opět bych upozornila:
https://www.novinky.cz/historie/clanek/historik-cesi-kolaboranti-nebyli-v-boji-i-odboji-zemrely-tisice-lidi-40282395

Vitásku, padesátá léta odsuzuje každý slušný člověk. To jen mně přisuzuje Potua, že v padesátých letech bych chrochtala blahem, protože můj táta byl komunista a já na něj odmítám plivat.

Skutečně sis promyslela smysl a dopad této svojí poznámky,namířené vůči Halíkovi?
"Srovnání s padesátými léty je laskavé, mě napadlo spíš srovnání s inkvizicí."