Můj známý byl coby student na stavbě železnice z Vizovic do Horní
Lidče, před měnovou reformou. Dodnes nedokončeno. Nedostal za to nic
zaplaceno a podle jeho vzpomínek mezi brigádníky žádné nadšení nebylo.
Byli tam "totálně nasazeni" a většina si své mládí představovala
jinak.
Jiný byl život na venkově a jiný ve městech. Já žil na venkově, moje
teta ve městě. Ve městě bylo běžné, že na 1.máje se doma vařil
slavnostní oběd, klepaly se řízky. Na venkově se normálně pracovalo na
poli. Nějaký týden po Prvním máji byl svátek Božího Těla. Procesí
obcí bylo sice zakázáno, ale skoro nikdo ten den nedělal a vesnice byla
plná svátečně oblečených lidí.
V činžáku ve kterém bydlela teta bydlela taky paní, která když se
dozvěděla že umřel Stalin, tak dostala infarkt. To by se na vsi nestalo.