Jen průzkumy, ankety, respondenti, pofidérní čísla. Jediné měřítko
jsou volby.
Asi patřím do té druhé poloviny populace, o bytech pro migranty, nebo
napakování se Fialy jsem zaznamenal zmínky jen na zdejší diskusi, tedy na
místě, kam napíšou tak nanejvýš dva lidi z milionu. Politiku, myslím tu
teoretickou v médích, moc nesleduju, diskusní pořady v tv vůbec, na Moravce
mám přímo alergii, nebo ten vševěd z tv Barrandov patří snad i do
blázince, prostě to všechno kráčí mimo můj pozorovací úhel. Mám tedy
velké mezery ve znalosti piklí a klepů. Dívám se a čtu jen zprávy,
zajímají mě jen konrétní kroky a činy, tedy reálné události, které
ovliňují náš život. A asi to nedělám tak špatně. Jestliže 13% lidí
skutečně věří v to, že parlamentní strana v ČR je financována z prodeje
drog, jde to s naší společností opravdu z kopce. Na takovou kravinu může
skočit jen idiot, který nechodí po ulici, nežije mezi živými lidmi, ale
jen čumí na monitor a nasává do hlavy s odpuštěním srač-ky. Proto ani
nečtu ty odkazy, kterými mě zásobuješ, jsou to opravdu jen průzkumy,
výběr vybraných dat a vybrané odpovědi na promyšleně kladené dotazy.
Těm číslům prostě nevěřím a nakonec každé volby to dokazují,
průzkumy se pletou, někdy víc, někdy míň.