Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Budoucnost v Cesku je zatížena značnou dávkou risika, kterého si jsou investoři vědomi.

Mnohem menšího,než jinde.V případě tohoto závodu ale nebylo ve hře žádné riziko.

Mnohem větší než v Německu. Pojistné je tu vyšší než v západní Evropě. To zabavení těch (čínských) roušek ze skladu v Litoměřicích ( pro Itálii) za koronakrize nezůstalo bez povšimnutí.

taky vložím odkaz na toto téma:
https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/strunal-v-lubech-skoncil-dorazil-ho-koronavir-20200805.html

Houslařství v Lubech_Luby se proslavily výrobou strunných hudebních nástrojů, zejména houslí. Nelze přesně doložit, kdy tato tradice v Lubech vznikla, ale historikové se přiklánějí k počátku 17. století
Zpočátku bylo houslařství doplňkovým příjmem obyvatelstva a záhy zapustilo v této oblasti své kořeny. Od domácké malovýroby, přes manufakturu, později tovární výroby se pak stalo hlavním zdrojem obživy zdejších lidí. V roce 1921 pracovalo v hudebním průmyslu v Lubech a okolí přes 4000 lidí. V létě 1927 byl v Lubech odhalen houslařský pomník, kterým byl vzdán hold všem neznámým houslařům a výrobcům hudebních nástrojů, kteří se zasloužili o rozvoj tohoto řemesla na Lubsku.

Po roce 1938 se výroba hudebních nástrojů téměř zastavila, výrobní provozy se totiž orientovaly na válečnou výrobu. Pohromou pro houslařství v Lubech byl poválečný odsun obyvatel německé národnosti do Německa. Odejít musela převážná většina místních obyvatel, od obyčejných dělníků až po mistry. Ti s sebou odnesli zkušenosti a odbornost ve výrobě hudebních nástrojů. Proto musela být po skončení války vybudována místními občany nová základna lubského nástrojářského průmyslu. Již koncem 19. století se zdejší výroba hudebních nástrojů (hlavně houslí) stala světoznámou pod označením Cremona a pod tímto názvem se znovu začínalo v roce 1945. Zpočátku se vyrábělo v menších provozovnách, v roce 1968 byl postaven nový závod.

Po roce 1989 z Cremony vznikla společnost s ručením omezeným s názvem Strunal, byly založeny další menší soukromé firmy orientující se na výrobu hudebních nástrojů. Stále zde také přetrvává mistrovská výroba. Od roku 2008 se však Strunal potýká s nedostatkem odbytu a dalšími problémy. V roce 2015 změnil Strunal majitele, pod novým vedením dochází k novému rozkvětu a k rozšiřování výroby.V roce 2016 došlo k přejmenování na Strunal Schönbach. V srpnu roku 2020 ukončila firma kvůli finančním potížím výrobu.

...co dodat, vše co u nás mělo letitou tradici šlo do kopru ...

...

V jedné americké knize jsem viděl mapu šíření první průmyslové revoluce v Evropě V Rakousku-Uhersku byly severní Cechy prvním teritoriem zasaženým tou revolucí. Těžba rud a jejich zpracování, výroba porcelánu, sklářství, textilní manufaktury...
Na jedné straně zdatní podnikatelé, velmi často aristokraté (třebas Thun -Hohenstein) na druhé straně místní kreativní zaměstnanci udělali ze severních Cech na sklonku 18.století něco podobného dnešnímu Silicon Valley.
To vše ze severních Cech postupovalo do vnitrozemí Rakouska. V Brně bylo na přelomu 19 a 20 století asi 400 drobných firem, které se zabývaly strojírenskou výrobou. Vyráběly třebas vodní turbiny které nahrazovaly tradiční vodní kola ve mlýnech. Po roce 1918 se část těchto firem odstěhovala do Rakouska.
Úpadek tady nastal už po první válce a pak pokračoval.
Rok 1989 nebyl žádným velkým předělem. Kvalifikovanou pracovní sílu u nás ničí montovny. Mladý člověk nastoupí do učení jako kuchař. Po vyučení nemá praxi a pobírá malou mzdu. Sekne řemeslem a nastoupí do montovny. Tam vydělá víc. Naučí se tam pár jednoduchých pohybů , ale žádnou kvalifikaci se nenaučí. Neumí v podstatě nic. Výsledkem pak je, že vepřové s knedlíky má v Rakousku úplně jinou chuť než v české restauraci. Ve vídenské cukrárně vás obsluhuje usměvavá (původem slovenská) servírka, v brněnské otrávená ( taky původem slovenská) servírka.
Za jídlem v restauraci a obsluhou člověk tuší poměry ve výrobě. Všichni chtějí rychlé prachy a výsledkem snahy o rychlé zbohatnutí je chudoba.

Všichni ne,naštěstí existuje fenomém zvaný udržitelný rozvoj a lidé s takto nastaveným hodnotovým žebříčkem.Pod­nikatelé typu J.Hlavatého,kteří si váží svých zaměstnanců.Cituji jeho slova:
"Úspěch firmy je věcí vedení, řízení a oceňování lidí. Musíme si vážit jejich práce a nabízet jim pomoc, aby v práci byli spokojenější. Každá firma je navíc odrazem toho, kdo je její šéf. Šéf proto musí jít dobrým příkladem."

Českých firem produkujících a vyvážejících high-tech výrobky je málo. Hlavní část exportu produkují montovny ( a sklady) vlastněné nadnárodním kapitálem.
Postaví se hala , dovezou se technologie a zaškolí se zaměstnanci. Po pár měsících se rozběhne masová výroba.

High-tech výroba vyžaduje aby se sešla skupina odborníků a to někdy trvá i 10 let. Třebas chemie má u nás slušnou úroven. Babiš, který vlastní většinu chemických podniků ovšem zdaleka nevyužívá tuzemské možnosti. Hledá spásu v politice a při tom v tom kapitalismu přece dolar leží na ulici. Nebýt líný , sehnout se zvednout jej...Platí to pro Babiše i pro jeho voliče.

Nedávno jsem vyslechla besedu,v níž vážení odborníci tuto dřívější praxi prohlásili za skončenou a dodali konkrétní příklady úspěšných firem s onou přidanou hodnotou.
https://www.studenta.cz/poweredbyexperts/zapomente-namontovnu-cesko-je-centrem-inovaci/r~st:article:3328/

https://plus.rozhlas.cz/pavel-kysilka-cesko-neni-montovnou-evropy-my-jen-neumime-prodat-co-jsme-vyrobili-7532207

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sef-sporitelny-konec-predsudku-nejsme-montovna-zapad-dohanime-84059

Slo by rict, ze humanitni obory nejsou nezaviasle a technicke tady nemaji budoucnost ? IT pritom sotva vic nez moderni 'cargo kult' ?

Jinde i vetsi upadek na sirych prostorech, nemuze jit o dusledek prip. vzniku jakehosi 'Severoevropskeho Sultanatu' pribl. v prostoru byvale Litevske unie a Skandinavie, podobne jakp kdysi po padu Byzance prisli Osmane ? Britanie by mohla zde sehrat roli jakychsi novych 'Benatek' a protipolem romanska EU co naslednik Svate rise ? Nemela by se pak CR nenechat semlit mezi dvema a orientovat se pronemecky ?

Řekla bych,že o humanitní obory je převis zájmu,ale právě technické obory mají budoucnost,školy nabízejí nové studijní obory-např.letecký provoz,digitální ekonomiku,bio­medicínského inženýrství,ro­botiku,apliko­vané přírodní vědy atd.

Dobre je to videt v tom Brne, kdysi meli techniky, zatimco v Ostrave nesmely byt, veletrhy atd. Casy Invexu davno pryc,Avg a Avast neblaze proslule i na zamorskyxh forech... Jediny co se za 30 v B rne zmenilo (k lepsimu) jemax. tak Vankovka, a obchodak uz maj v kzdym vetsim okresnim meste.

.. za 30 let...

u Babišů se na housle nehraje...

V Brně byla firma Josef Lídl, výroba hudebních nástrojů už v 19. století. Dělali klavíry, pianina, a dechové nástroje. První ránou bylo znárodnění v roce 1948 a druhou privatizace toho, co zbylo po zestátnění. Pak se výroba rozjela, ale přišel německý discont LIDL, který firmu zažaloval o jméno Lídl. Brněnský výrobce sice spor o značku ustál, ale obchodně ho to poškodilo, dnes provozuje malou výrobu a taky soukromou hudební školu. A Lídl je pro většinu lidí levný nákup mizerného zboží.

Kde jsi vzal,že v Lídlu dostaneš jen nekvalitní zboží a je snad ostuda tam nakupovat? Lídl má např.skvělé mléčné výrobky a sladké pečivo.Horší je to v Albertu (který je mi,bohužel,nej­blíž).

Lídl má speciální a dobře vedenou strategii obchodu. Vedle mizerného sýra se prodává vysoce kvalitní sýr francouzský za cenu poloviční, než je jinde. Chce to jen mít na to propracovaný systém a chytneš zákazníky obojího druhu, ty co chtějí lévné i ty co chtějí kvalitní. Stejně se chová kaufland (má stejného majitele p. Schwarze), měl jsem možnost mluvit s člověkem, který to zboží převáží z obchodu do obchodu, dost by ses divila, jak se to dělá.
Ovšem firma Lidl Music je zničený a nikdy žádné potraviny neprodával, dělal jenom vysoce kvalitní piana, trubky a trombony.

Co se potravin týče,dost dobře nechápu,proč si lidé kupují šmejdy,když mají na výběr i cenově dostupnou kvalitu.
A co se té firmy z hudební branže týče, Společnost Lídl Music neprokázala návaznost na J.Lídla (např.příbuzenskými vztahy,nebo dohodou se svým předchůdcem, který v tradici pokračoval.) Těžení z dobrého jména ze strany potravinového řetězce se neprokázalo.(Music Lidl zdaleka není znám v takové míře.)
Každopádně ochranné známky mají obě firmy a existují tu vedle sebe.
Ještě malou poznámku-potravinový řetězec Lídl začal protestovat až při snaze o rozšíření,res­p.další registraci firmy z branže hudební.

tak u těch potravin to máš někdy těžké, na obalech malinká písmenka, kdo hůř vidí nemá šanci porovnat složení výrobku a tak...

Většinou kupuji vyzkoušené a pro maso raději k řezníkovi.

tak určitě, ale oni ti řezníci zavírají v půl paté nebo v pět, kdežto markety jsou do devíti...

hlavně má LIDL bombastickou reklamu a většina těch polských výrobků mě tak odradila, že tam už vůbec nepáchnu, zrovna jako do všech Albertů

tentokrát ti musím dát zapravdu, koupit si v LIDLU normální pivo je nemožné, to je tam samý Argus a podobné šmejdy...

asi bouchnu špunta, že my se na něčem shodneme....

Pivo je lepší točené,z osvědčené hospůdky a nejlépe z Plzně.

točené je teď dost drahé, vůbec všechno v hospodách, i ta kofola pro děti stojí 30 korun, no a plzeňské je drahé i v obchodě v lahvi nebo v plechovce - to je tak na chuť, ale ne na žízeň...

Plzeň se u nás nekupuje...máme tu jiné značky, jsou zrovna tak dobré, ale cenově je to dost nepoměr.....Ro­hozec, Svijany, Klášter...takový řezaný Rohozec, to je lahůdka

z těch jsou u nás na olomoucku jen Svijany, to je celkem dobré pivo...

Když už jste to tu přehodili z hudebních nástrojů na pivo, tak pro mně je nejlepší ležák Radegast.

pro mě je to moc hořké, ale desítka jde...

Jsem jen občasný konzument a vyznám se pouze v bílém víně.Při návštěvě restaurace si ale dám nejraději řezané.