Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Jdu k Betlemu a doufam, ze tam nepotkam nejakeho zdejsiho komunistu...

Pro ty, kterým z Vánoc zůstávají jen vzpomínky:

Vánoce (Co život dal)

Hlas zvonů táhne nad závějí,
kdes v dálce tiše zaniká;
dnes všecky struny v srdci znějí,
neb mladost se jich dotýká.

Jak strom jen pohne haluzemi,
hned střásá ledné křišťály,
rampouchy ze střech visí k zemi
jak varhan velké píšťaly.

Zem jak by liliemi zkvětla,
kam sníh pad, tam se zachytil;
Bůh úsměv v tvářích, v oknech světla,
a v nebi hvězdy rozsvítil.

A staré písně v duši znějí
a s nimi jdou sny jesliček
kol hlavy mé, jak ve závěji
hlas tratících se rolniček.

Můj duch zas tone v blaha moři,
vzdech srdcem táhne hluboce,
a zvony znějí, světla hoří -
ó Vánoce! Ó Vánoce!

Uplne jste me rozbrecel..

pekne vanoce vsem

Přidávám se - Pohodu v rodině a zdraví všem

Dík,tahle Vrchlického báseň je krásná,sentimen­tální jak už tenhle čas bývá.

Sentimentální je pro nás starší, kteří žijeme ve vzpomínkách na své mládí. Asi jej vidíme lepší než skutečně bylo, nicméně je už pryč. Rodiče, učitelé, strýci a tety jsou po smrti, zbyli jsme akorát my a naši spolužáci už taky jeden po druhém odcházejí. Z našeho mládí zbýváme už jen my.
Včera byl na Novinkách zveřejněn článek: "Takové bylo Československo, když dárky naděloval Děda Mráz" Na článek odpovědělo 2168 přispěvatelů, kteří snad všichni nebyli komunisty, ani voliči "tradiční levice", ale naprostá většina byla toho názoru jak skvělá to byla doba a že si tehdy lidé žili lépe než dnes, že vše potřebné bylo k dostání atd...

Myslím že to ani nebyla nostalgie po minulém režimu, ale vzpomínka na dětství umocněná tou štědrovečerní nostalgií.
Každý z nás nárok na své vzpomínky, Vánoce tehdy neměly komerční, ale spíš rodinný charakter. Moje maminka nebyla samoživitelka, bydleli jsme v rodinném domku dohromady s prarodiči. A navštěvovali jsme se se strýci a tetami, s bratranci a sestřenicemi, kterých tehdy bylo hodně. Žili jsme tak dohromady v širší rodině a k příbuzným jezdili na prázdniny.
Ne jako dnes kdy rodina má 1,8 členů a dnešní -náctiletí často ani neznají své bratrance a sestřenice protože jsou jejich rodiče se strýci a tetami pohádaní a nenavštěvují se.

Dnešní lidé (především děti) jsou obklopeni materiálním bohatstvím, avšak to sociální bohatství jim chybí. A na to byly časy našeho mládí štědré. Jenže ty časy jsou pryč.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-fotky-takove-bylo-ceskoslovensko-kdyz-darky-nadeloval-deda-mraz-221435#source=hp&seq_no=6&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Něco bylo a je hezké v každé době a něco není. Dědka Mráze ale, myslím, nepostrádá vůbec nikdo. Ať dědek mrzne na Sibiři.

V tom článku bylo tvrzení, že se komunisté snažili nahradit Ježíška Dědou Mrázem. A ti nostalgici tvrdili, že nic takového nebylo, že dárky (za jejich mládí) vždy naděloval Ježíšek. A autorku textu vinili s desinformací.
Jenže komunistům ( a SSSR) ten český Ježíšek vadil, podobně jako celé Vánoce. A pořádali proti němu kampaně. V padesátých i v sedumdesátých letech. Stačí si vzpomenout jaká byla situace ve školách ,v armádě před Vánocemi.
V Brně třebas v 70 .letech nebyl na náměstí vánoční strom, objevil se tam až v polovině 80.let. Podobné tomu bylo s koledami v rozhlase. Objevily se až na začátku 60.let a pak v polovině let osumdesátých. Ty koledy vždy věštily nějaký malér.
Vzpomínám si na to jako SSM v podniku uspořádalo někdy v druhé polovině 70.let Mikulášský večírek, stal se z toho malý skandál, předseda SSM, který byl členem KSČ za to byl ZO KSČ popotahován a následující rok již byl nikoliv mikulášský ale předvánoční večírek.
Já si myslím, že v domácnostech křesťanů se dávaly dárky od Ježíška, v domácnostech většinových ateistů se dávaly dárky ve kterých ani Ježíšek ani Děda Mráz nefiguroval.

Děda Mráz dokonce figuruje v českém textu písně Jingle Bells ( Rolničky ). "Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas, kašpárek maličký, nebo děda Mráz".Do původně americké písně se tak dostal sovětský ( ruský) symbol Vánoc.Za mého dětství ( 70tá léta )se o tom moc nemluvilo, 24. prosince byl pracovní den, děda Mráz se do toho cpal jen občas a ne nějak urputně, slovo Jéžišek z tradice přežívalo, křesťanský význam Vánoc se nijak nepřipomínal.

U nás doma panovala velmi umírněná víra evangelická,okruh našich známých tvořili i ateisté,ale naprosto u všech figuroval Ježíšek. Kdepak nějaký ruský děda Mráz! Tahle propaganda se většině rodin neujala.

Děda Mráz se sem cpal asi hlavně v 50tých letech, kdy o něm hovořil i Tony Zápotocký. V těch sedmdesátkách si nevzpomínám, že by dědek byl na nějakých vánočních besídkách.

Máte pravdu,souhla­sím.Nostalgii pociťují spíš lidé starší,kteří už mnoho svých drahých na té svojí životní pouti navždy ztratili.Připomíná jim to nejenom jejich vlastní krátící se čas,ale i ty báječné chvíle,kdy ještě bývali pohromadě.Dnes už bolestně víme,co všechno za chvíli ztratíme. Jak jen ten svět krásnej,bez ohledu na příp.politické události.

Svět je pořád stejně krásnej ( a taky stejně krutej, viz válka na Ukrajině), akorát my už jsme pro něj staří.

Já ale nepsala o tom,že by snad byl svět krásnější než dřív,nebo třeba v budoucnu.A vnímání jeho krásy je individuální a nezáleží až tak na věku,nebo na tom,jak nás kdo vidí. (Před chvílí jsme se s Irem vrátili z prosluněného lesa,nikde nikdo a větší krásu snad neznám.)

Vrchlický taky vnímá spíš přírodu než člověka a když tak jen sebe.

Člověk si většinou s přírodou nevystačí.Přeci jenom potřebuje další lidské bytosti,rodinu,sdí­lení.