Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

přesně nikoho nenutili

známá byla v parlamentu a mimo to dělal obyč. dělnici ve fabrice... dostávala jen něco málo na vrch... ale moc to nebylo... byla to spíše výsada, něco jako poděkování za práci a loajalitu.. je škoda, že tento systém se neudržel i po revoluci.. bylo by nám mnohem lépe

Já jsem měl nabídku na vstup též dvakrát. a nevyužil ji ani jednou...

Tak mam tak nejak dojem, ze jsi zila v jine zemi, nez ja...

Jak už jsme mnohokrát konstatovali- fundamentem je výchova v rodině,příklad životů rodičů a blízkých příbuzných.Teprve potom škola a úroveň vzdělanosti obecně.
Zvrácenost komunistické ideologie bohužel členové KSČ svojí početností zaštiťovali- pohlaváři na ní vždy odkazovali.Protože ale neuznávám fenomén kolektivní viny,neodvažuji se členstvo soudit komplet.

To já taky . Na to je jediná možnost - porovnávat si skutečné, autentické zážitky, ne ideologii a vyčtenou nebo naučenou propagandu.

my staří jsme v té době žili, naše děti už to znají jen ze školy. Takže pokud se mne zeptají, ráda odpovím. Některé věci jsou zvláštní, když jsme v té době o nich slyšeli, smáli jsem se jak jsou blbí na tom západě.

Třeba reklamy které přerušují film, no to bylo absurdní. A vida, je to úplně normální :-) Taky jídlo které chutná jak z umělé hmoty, třeba ovoce nebo uzeniny. Různé přídavky ze želatiny a škrobu do jídla. To byl šok, a je to všude. Oplocený les, zákazy táboření a vstupu na chráněná místa. My byli zvyklí vlézt úplně všude, i do vojenského prostoru odkud nás pak vyváděly. ale nebylo zákazů tolik jako dnes.

Znají to ze školy, no právě, že moc neznají. Vždyť to vidíš, jaké se dnes hlásají ptákoviny. V té době bylo co kritizovat, tomu se nebráním, a i tady je pro to prostor. Vadí mi smyšlenky a výmysly, mnohdy opravdu pitomé. Tak dokud žiju, budu prostě říkat, jak si to pamatuju já

A reklamy uprostřed filmů, za to bych vraždila. Nikdo to nechce, nikdo si to nepřeje, a jsme všichni naprosto bezmocní.

Reklamy uprostřed filmů jsou pouze v soukromých TV,nikoliv veřejnoprávních.
A vyprávění pamětníků může být zajímavé,ale s tou objektivitou je to vachrlaté.Ne každý se dokáže povznést nad svůj privátní život a hodnotit minulý režim s objektivním nadhledem.Vžít se do života perzekuované rodiny politického vězně,nebo naopak zatrpklý člověk málokdy uzná,že i minulý režim měl své klady,že zde žili pracovití,solidní lidé.

KSC byla vyberova organizace, to je fakt, lide, kteri se nechteli nechat presvedcit, byli odstaveni na druhou kolej, vybirali si urcite typy lidi..hodili se jim lidi, kteri se moc nebourili, skoro se vsim souhlasili a hlavne se bali, ti byli pak manupulovatelni..

Někdo do KSČ vstoupil i dobrovolně a dokonce bez očekávání nějakých prebend.Jen s naivní představou,že ty idealistické myšlenky dokáže poctivě prosazovat a realizovat jedině zevnitř.

Nepociťoval jsem že bych byl postaven na druhou kolej...

záleží v jakém oboru jsi pracoval. Pokud jsi byl učitel, tak ti KSČ schvalovala post ředitele. Určitě někde existovali ředitelé kteří nebyli v KSČ, ale pořád tam souhlas musel být. Se škraloupem jsi se nedostal na "vyšší místo".

Jasně, tohle nikdo nezpochybňuje, ředitelem se mohl stát jen komunista. A dneska je to naopak - komunista se ředitelem školy nikdy nestane

Bývalý ano.Dokonce i premiérem.

Bývalí jsou všude, ve všech stranách . To jsou ti nejhorší.

S tím bych i souhlasila.

Záleželo na tvém očekávání,osob­nostním nastavení i rodinných okolnostech.