Všechny tehdejší sámošky na mě působily umouněným dojmem. Vyjma
nových, asi tak prvního půl roku. Po pár letech všude hnus, špína.
Zejména ve skladu a na rampě, všude se hemžili potkani. To v seriálu vidět
nebylo, ale ta umouněnost přímo vyzařovala z tamního skladníka, toho
důchodce, co živil své vymočené parchanty, nepamatuji si jméno. Hanzlík
taky nebudil dojem seriálové načančanosti. Ovšem to je naprosto v
pořádku, v reálných obchodech té doby se pohybovali daleko špinavější a
ušmudlanější skladníci a nelze se divit, tahali špinavé bedny ze
zaplachtovaných špianavých náklaďáků, u toho se umaže každý a žádný
režim to neovlivní. Soudružka Holubová byla naopak vždy jako ze škatulky,
v každém záběru dokonale čistý, nažehlený a upravený oděv, jakoby
prodávala ve zlatnictví a ne vlašák.
Co se týče porovnání oddělení zeleniny dnes a tenkrát, tak nemohu
sloužit, u nás na vesnici byla jen malá sámoška a zeleninu tam neměli
téměř žádnou. V létě výjimečně pár květáků, nebo salátových
okurek, ale lidi to moc nekupovali, skoro každý si pěstoval svoje, kdo by
žral ta jedovatá kolchozní svinstva plná pesticidů. Zelenina byla spíš ve
městech a nepamatuji si žádný obchod, kde by se zelenina prodávala jako
dnes, tedy formou samoobsluhy. Tehdy i ve městě lidé ovoce a zeleninu
nakupovali spíš v ochodech s tímto zbožím a to byly obchody pultové. Na
podzim se u nás prodávaly brambory a to venku, po padesátikilových pytlích.
Každý, kdo chtěl, si musel objednat předem, kolik pytlů bude chtít a ty si
pak vyzvedl, až je jendnorázově jézetdáci navezli. V zimě u nás mívali
dvakrát, tedy na Mikuláše a na Vánoce, nějaké jižní ovoce, pomeranče,
banány, mandarinky, ale to se vydávalo u pultu, nikdo si neměl možnost
vybírat, vyfasoval příděl, víc si koupit nemohl a basta. Někdy to bylo na
rodinu, někdy podle počtu osob v baráku, ale vždy to bylo silně omezené.
Ve městě to bylo jinak, kdo přišel, ten si koupil, pokud zrovna měli.
Takže máte pravdu, v oddělení ovoce a zeleniny u nás byl vždy pořádek a
nic tam nehnilo, páč nemělo co. Bo-rdel na podlaze je dnes proto, že se v
tom lidi přehrabují, tedy vybírají si a asi není v možnostech žádného
prodejce, mít v tom oddělení neustálě několik uklizečů. Ale taky o tom
moc nevím, v marketech moc zeleninu nekupuji, spíš občas to jižní ovoce,
páč pomeranče a cirtronyu nás v oklí nikdo nepěstuje a dnes není problém
si koupit pomeranč skoro po celý rok. Vidíte, citrony, ty bývaly k dostání
výrazně více, než pomeranče a banány.
Velká nákupní centra navštěvuji velmi sporadicky, asi tak dvakrát,
třikrát do roka, to když si chci koupit něco na sebe, třeba boty, nebo
oblečení, jinak tam nepáchnu. Nakupování není mým koníčkem nikde,
natož v přelidněném velkoměstě.
1
1
