Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Předmět diskuze: Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes - Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.

Zobrazení reakcí na příspěvek #10703

Zobrazit vše


| Předmět: RE:
17.03.21 16:40:53 | #10703
Reakce na příspěvek #10683

*24670* Na základce na bramborách,ale to bylo jen přes den,odpoledne s návratem domů.První opravdová brigáda byla až v 1.ročníku na průmce a to chmelová (ve vedlejší vsi zrovna natáčeli "Starce na chmelu") Vzpomínky náramné,Franta Nedvěd hrál po večerech na kytaru..i nějaký menší peníz jsme si za ty věrtele vydělali.Takhle jsme tam byli ještě jednou.Předposlední rok jsme jeli na jaře- jednocení řepy a sena ,což byla dost náročná práce,která předznamenala můj respekt k lidem pracujícím v zemědělství.Tedy zejména k ženám. *19837*



| Předmět: RE: RE:
17.03.21 16:42:08 | #10708 (1)
| Předmět: RE: RE:
17.03.21 20:49:16 | #10924 (1)

Sic jsem mladší, brigády v zemědělství, tedy spíš v jézetdáctví, jsem také zažil. Jakožto synkovi z dědiny pro mě nebylo žádné překvapení, že se na poli musí ohýbat záda.
Na brigádě jsem byl také poprvé jako školák na základce, ale neříkalo se tomu brigáda, oficiálně to byla exkurze na poli JZD. Brigádníkovi se totiž muselo zaplatit, třeba i málo, ale muselo. Zaměstnávat školou povinné děti se oficiálně nesmělo, ale vybírat brambory, v rámci exkurze zadarmo, to se mohlo. Tak jsme vždy na podzim, místo řádné výuky, chodili vybírat erteple. Nic proti tomu bych neměl, stejně jsme se tam nepřetrhli, ale když nám měsíc na to soudružka učitelka v občanské nauce vyprávěla, že v kapitalistických zemích musí děti pracovat za nízké mzdy, bylo zaděláno na průs-er. Zeptal jsem se, proč v socialistické zemi musí děti pracovat na poli zadarmo, no tu úču málem šlehlo. Ale nic se nestalo, dostal jsem poznámku, které jsme se doma smáli ještě hodně dlouho. Táta mi řekl, ať držím ve škole hubu, protože učitelka je komunistka a pak mě třeba nevezmou ani do učení na zedníka, tím vše skončilo.
Na žádné výjezdní brigádě, myslím ty školní, či studentské, jsem nikdy nebyl. "Studoval" jsem na učňáku, tam nebyly dva měsíce prázdnin, jen měsíc, ten druhý jsme museli dělat pro podnik, pro který jsme se učili. Neříkalo se tomu brigáda, ale letní praxe a byly za to už i nějaké peníze. No a na podzim opět brambory a jako učni jsme za ně už taky pár korun dostali. Těch peněz bylo tak málo, že nás to dostatečně odradilo od pokušení zanechat školy a jít do kolchozu... Na vysokou jsem nešel, takže chmel mě minul.
Jiná kategorie byly brigády v dědině, ty známé akce Zet a podobné iniciativy, tedy otročení zadarmo. Účast na nich zajišťovala místní odnož bratrstva rudé pracky, metody byly v podstatě dvě. Tou první bylo na brigádě pivo zdarma a možnost si něco ukrást, třeba obrubník, nebo pixlu barvy. Na to však skočil málokdo. Efektivnější byla metoda vydírání. Když neodpracuješ 100 hodin, tak: a následovalo to, co se na toho kterého hodilo. Nejvíc se vyhrožovalo pomstou na dětech a to podle jejich věku, takže malé nevzali do školky a velkým nenapsali dostatečně budovatelský posudek k přijetí na nějakou školu. Nebo se vyhrožovalo nepřipojením na vodovod, teda až někdy bude, či problémy při stavebním řízení pro stavebníky, no prostě soudruzi dobře věděli, čím koho vydírat. Hnus. Proto jsem byl od mládí tak trošku vysazený na tehdejší městské paneláčníky, kteří vafasovali byt, tam přebývali za směšný nájem a nic jiného dělat nemuseli, protože školku, hospodu, nebo obchod jim postavil stavební podnik. Všechno na stříbrném podnose. Venkovan se musel postarat jak o svoje bydlení, tak ještě chodit zadarmo stavět obecní vybavenost. Měšťáci si jezdili po výletech, my jsme byli furt v montérkách u míchačky. Nebýt těch brigád, tak jsme neměli na dědině nic, aneb co si lidi nepostavili sami, to neměli. Pro města bylo všechno. Hnus. Zaplať pán Bůh, že je ta doba temna pryč.



| Předmět: RE: RE: RE:
17.03.21 20:54:38 | #10928 (2)

Náčelníku ty máš od Boha dar krásného psaní a skrýváš obrovský potenciál. Takže nechápu, proč nám na Lidé.cz. chodíš ukazovat holou zadek.-)



| Předmět: RE: RE: RE: RE:
17.03.21 22:29:20 | #10990 (3)

Jaký pán, takový krám.



| Předmět: RE: RE: RE:
17.03.21 22:06:19 | #10982 (2)

Dík za upřímnost i styl,kterého už si člověk musí vážit. Vidíš,akci "Z" jsem zapomněla zmínit a přitom nás ve školním věku využili na ostudnou likvidaci žižkovského židovského hřbitova (dnes je tam vysílač).Sice jsme "jen" oklepávali cihly pro event.další použití,ale stejně jsme byli svědky objevených pozůstatků v odkrytých hrobech.Neskutečná doba..



| Předmět: RE: RE: RE: RE:
17.03.21 22:37:55 | #11001 (3)

Jo, soudruzi byli kulturní barbaři. Nedávno ukazovali v tv taky nějaký židovský hřbitov, napamatuji si kde a tam bolševici použili ty historické náhrobky na vydláždění chodníku. Neskutečná zhovadilost.
Jinak, jsem asi fakt mimozemšťan, protože jsem jedním z mála lidí, kterým se ten vysilač na Žižkaperku líbí. Nikdy jsem jej neviděl naživo, znám jej jen z televize, nebo fotek. Vím, že stojí na zničeném hřbitově, což bylo špatně. Ale dizajn se povedl, je to nadčasová stavba, skoro něco jako Ještědský hotel. Škod, že v Práglu pak nastoupila ganitura jiných zapšklých kulturních barbarů a nepovolili tu Kaplického knihovnu, byla by to pecka, škoda.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE:
18.03.21 07:24:35 | #11025 (4)

Žižkovský vysílač stojí pár metrů od mého rodného domu,míst kde mám kořeny,odkud jsem se ale ve dvaceti letech odstěhovala.Nejspíš i proto na mne vždy působí pozitivně,přestože jsem jej naživo viděla jen jednou.
Co se Kaplického knihovny týče,stále doufám,že se jednou přeci jenom postaví.Tehdy se mj. projevila i nekulturnost V.Klause.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
18.03.21 20:18:33 | #11272 (5)

Jo jo, pan prognostik se tehdy projevil jako absolutní nekulturní zabedněnec. Kdyby byli moci vždy jen lidé bez citu a nadhledu, tak by dnes nestálo nic, ani Karlštějn, nebo Eiffelovka.
V Brně na náměstí postavili dílo nesovnatelně menší, než zamýšlená knihovna. Jde o tzv. orloj. Když byl nový, vatšina lidí na tím nesmyslem ohrnovala nos, lidé nadávali, co je to hrůzu. jde o útvar podobný, s odpuštěním údua ač jde o orloj, téměř nikdo na něm nedokáže zjistit, kolik je hodin. Ovšem po cca deseti letech existence této zbytečnosti se z ní stala neodmyslitelná součást náměstí a turistický magnet. V době necocidové neeistoval den, kdy by se u "šul-ína" nevyfotily stovky lidí.



| Předmět: RE: RE: RE: RE:
18.03.21 07:11:55 | #11024 (3)

Moc pekne cteni! W. by mohl napsat knihu "Vzpominky na realny socialismus", nebo "Vzpominky budovatele zarnych zitrku! *18432*