Přiznávám, že chytám. A schválně. Protože jsem si vědom neskonalé
složitosti světa i lidí. Moc dlouho zde nejsem, jen některé lidi znám z
lidí. Takže zjišťuji, objevuji. Docela mě zde přakvapilo to neustálé
ohánění se pravidly, bany, mazání, vyhazování z místností, no
připadám se zde někdy jako na bojišti. Ale nic proti, to je výhradní
právo majitele webu, nastolit si na něm svoje pravidla a komu se to nelíbí,
ať si... políbí.
Nakonec chytím tě zase za slovo, za to poslední, kde říkáš, že se něco
a není podstatné co, za hřích považovat nemusí. Takže když nemusí, to
zároveň znamená že i může. Z toho jsem jelen. Napsat dokonalý zákon s
jednoznačným výkladem se snaží zákonodárci po celá staletí. Zatím se
jako nepřekonatelné jeví biblické desatero. Ale formulace, že se něco
může, nebo jindy nemusí,... 
