Co "mohlo vadit" - tak to vím zase já, protože i já jsem měla
"popotahování" kvůli "kroužku v kostele".
To se totiž NESMĚLO. Nesměl existovat žádný spolek mládeže mimo Pionýr
nebo SSM! To nevíš? To si nepamatuješ??
Jeden "kroužek mladých" jsme měli "při kostele" v Rožnově pod Radhoštěm,
když jsem chodila na střední školu.
V Rožnově je evangelický kostel hned vedle (tehdejšího) vchodu do
Valašského muzea v přírodě. Je celý dřevěný, ke skanzenu zapadá.
V zadní části je sociální zařízení a místnost, kterou je možné v
zimě vytopit a kde se vejde tak asi dvacet lidí. Tam vždycky ve čtvrtek
odpoledne měl farář "biblickou hodinu" - to byla ificiální, státem
povolená činnost. (Tehdy totiž musely mít církve povolení od okresního
církevního tajemníka na každé, byť i sebemenší setkání lidí!! O tom
určitě NIC netušíš! Jehovisté to měli TAKY! Ne že se lidé mohli
scházet kdy chtěli a s kým chtěli!!! Jediné, co se NEZAKAZOVALO, byly -
chlastačky!! To se mohlo! Chlastat a šoustat komunisté nezakazovali!)
Protože ta "biblická hodina" byla oficiálně povolená, tak jsme se
nejdřív sešli my mladí a pak teprve starší lidé.
Byli to jak místní, tak i mladí, kteří v Rožnově studovali a bydleli tam
jenom přes týden. Někteří bydleli na internátech, museli být v 18,00
hodin "na intru", takže mladí museli i dřív odejít.
Neprováděli jsme žádnou protistátní činnost. Prostě jsme se scházeli,
zpívali při kytarách, vždycky si někdo připravil něco, co jej zaujalo a
seznámil s tím ostatní, ať už to byla kniha, film, píseň a pod. Měli
jsme taky úvahy na základě veršů z Bible a modlili se. Hrůza, že???
Nechlastali jsme ani neprovozovali sex (jak se kdesi domníval Lubomír) byli
jsme normální, slušní mladí lidé.
Před Vánocemi jsme se sešli také, rozdali jsme si dárečky a -
vyfotografovali jsme se. Opravdu - nic špatného. Jenže: na zdi byl nápis:
"Narodil se Pán Ježíš i ve tvém srdci?" a ten nápis se dostal do záběru
na jediné fotografii (a to ještě za děvčetem, které tam za nám přijelo z
jiného města)
Uběhl rok. Někteří odmaturovali a z Rožnova se odstěhovali, na jejich
místo přišli jiní....scházeli jsme se dál... a zase měly být Vánoce.
Zase jsme si připravovali dárečky. Já jsem vzala doma ty loňské
fotografie, že si připomeneme, kdo tam s námi před rokem byl a letos už
není....
Ty fotky jsem měla na intru v šatní skříni. Jenom tak volně položené.
Nezahrabala jsem je mezi prádlo, protože mne nenapadlo, že by se něco mohlo
stár!
Jenže se stalo. Když jsme byly ve škole, vychovatelka nám prohlížela naše
osobní věci (jestli máme pořádek ve skříních), uviděla hromádku fotek
a samozřejmě si je prohlédla!! No a na jedné fotce byl nápis... takže
věděla, že tohle opravdu nebude schůzka SSM!
Přiběhla s fotografiemi za ředitelem školy a začalo čoromoro.
Vyšetřování jako na gestapu!! Co to je, kde to je, proč to je... Na
fotkách jsme byli naštěstí jenom tři, kteří jsme navštěvovali stejnou
střední školu a bydleli na tom intru, další už měli po maturitě (a
"bažanti" na těch fotkách nebyli)
Ředitel z toho byl nešťastný! Já jsem tehdy byla předsedkyní
"internátní samosprávy" , on byl té volbě přítomen a věděl, že
VŠICHNI hlasovali PRO MNE (bodejť by nehlasovali - protikandidátku jsem měla
předsekyni SSM kterou všichni nesnášeli a mne spolužáci víceméně
překecali, abych kandidovala také) a ředitel se obával, že když proti mně
nějak zakročí, mohl by mít na intru vzpouru.
Takže to vyřešil "šalamounsky": když my tři okamžitě opustíme internát
(a najdeme si podnájem) a já se NEBUDU HLÁSIT NA VYSOKOU ŠKOLU, odbude se to
jenom SNÍŽENOU ZNÁMKKOU Z CHOVÁNÍ a ze školy nás nevyhodí! To jsem měla
půl roku před maturitou, ti další dva byli druháci....