Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Bohužel v těch knihovnách nebyly všechny knihy, které tam být měly. Ne že by tam nebyly i skvosty, ale chyběla tam třeba Bible, Orwelovo 1984, Souostroví Gulag a z polic zmizel třeba i náš Kundera. Totéž platí o kinosálech, kde se sice hrály i lepší věci než v televizi, ale opět ta nabídka byla ve srovnání s demokratickou částí Evropy hodně hodně omezená. Divadla byla plná, neboť jich bylo méně než dnes a navíc se lístky fasovaly ve fabrikách od funkcionářů ROH, kteří měli za úkol zajistit účast na všech představeních, včetně těch mizerných a za tím účelem pořadali organizovaný návoz odborářů autobusy. Totéž se dělo ve školách. Proto asi bývala po první přestávce, tedy při druhých a dalších dějstvích, ta obsazenost už nižší, neb nekulturní odboráři a burani raději vyčkali na odjezd autobusu v nejbližší hospodě. Dnes chodí do divadel jen lidé, kteří mají o kulturu opravdový zájem a kvalitní představení bývají vyprodaná do posledního místečka i dnes, alespoň v Brně tomu tak je, tedy před covidem bylo.
Turistické značení u nás má skutečně vysokou úroveň, laťka byla vysoko nastavena již za dob mocnářství, kdy Klub českých turistů vznikl a je pravda, že i v době totalitní bylo značení tras udržováno dostatečně dobře. Nic se však nezměnilo, nebo změnilo k lepšímu, máme stále kvalitní síť turistických tras, dnes také cyklo, koňo i vodotras a dalších vymožeností pro turistiku.
Taže tak nějak postrádám ten paradox.