Některé státy použily sílu,aniž by se vůbec „obtěžovaly“
předložením celé záležitosti
k projednání v rámci Rady bezpečnosti OSN.Za všechny můžeme vzpomenout
zahájení dvou
válek ve Vietnamu (Francie a potom USA), násilnou a zvenčí vnucenou změnu
režimů
v Maďarsku 1956, Československu 1968 a v Afghánistánu 1979- SSSR tehdy
použil stejné oficiální zdůvodnění jako např. USA v případě Vietnamu,
tedy vstřícná odpověď na pozvání legitimní vlády.
Použití síly po schválení obou rezolucí RB OSN,tedy čistý a
nenapadnutelný voj.zásah ,byla např.r.91 voj.operace Pouštní bouře.
Závažné konstatování jedné rezoluce RB OSN- zhoršení situace v Kosovu
představuje vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost - v minulosti
vždy znamenalo poslední vážné
varování, po kterém už mohlo následovat schválení formulace
vyjadřující
souhlas s použitím „všech dostupných prostředků a opatření.” Ale v
případě Kosova
se tak posléze nestalo, protože to odmítly Rusko a ČLR.V tomto případě
tedy může hovořit jen o oprávněnosti,ale ne legálnosti.
Letecká válka proti tehdejší srbsko-černohorské Jugoslávii se tedy stala
celosvětově významná především z toho důvodu, že otevřela otázku, jak
se má postupovat v případě válek,ve kterých
se státní či nestátní vojenské či polovojenské síly dopouštějí
násilí na civilním obyvatelstvu, a přitom jakýkoliv zásah mezinárodního
společenství odmítají s odůvodněním,že by znamenal porušení jejich
suverenit.