Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Už tu bylo psáno, že pokud někdo dělá něco nelegálního a je při tom přistižen, je i potrestán. Dělá to soud, který ty dotyčné odsuzuje. Ten také vyměřuje délku trestu. O tom, že tu v té době byli i diverzanti, snad nepochybuješ ani ty. O tom, že by byl Mpohodář u pohraničníků silně pochybuji, zato o tobě žádné pochybnosti nemám. Ty jsi živena nenávistí, díky ní přemýšlíš jak přemýšlíš a tvým nepřítelem je každý, kdo nepřemýšlí jako ty. V takovém případě jsi okamžitě schopná napsat, že ten člověk byl komunista, domovní důvěrník co dával ostatní nebo byl spolupracovníkem STB a v tomto případě správně prokádrovaný jedinec. Ty sis v té svojí hlavě vytvořila určitou představu, které se držíš jako veš kožichu.

A jsi to také ty, která tu i u mě neustále píše o 50 letech. Ty těmito lety žiješ, a zcela zapomínáš na ty roky pozdější, v kterých jsem vyrůstala já a ostatní.

Nevím kdo kdy kádroval mě, nevím kdo mě případně udával za moje názory, které jsem se nebála říkat tehdy a ani dnes, ale na svém životě jsem to nepocítila, tehdy opravdu ne, zato po roce 89 ano. A to ne jednou, ale hned několikrát.

Dnes vstali novi kádrováci . A udávají, zaluji, o sto šest. Staci, kdyz mas peknou diskuzi, kde si lide povídají, uz ti to někdo zavidi, a chce zničit. Holt je to v některých hluboce zakoreněné .

udával

Vzdyt prave kadrujes! Z tech tvych reci, snad ani jinak mluvit neumis, je vic nez jasne, ze jsi byla angazovana soudruzka!

ty se jednou z těch soudružek a soudruhů dočista pomátneš.....to už je opravdu jen k smíchu

S tebou je vážně sranda. Proč to, co děláš ty, přisuzuješ někomu jinému? Byla jsem běžným občanem tohoto státu, který se staral hlavně o svoji rodinu a o to, aby ji finančně zabezpečil. Angažovaná jsem byla úplně jinde. A to v ČSČK a v Sokole. A to jsem ti již psala. Takže si nech ty hloupé řeči, které tu neustále vedeš. Kdybych byla v KSČ, tak to tu klidně napíši a nebudu s tím mít žádný problém.

Pravdou ale je, že mi členství bylo nabídnuto. To jsem ale odmítla. A NIC se nedělo. Žila jsem si spokojeně dál.

Mně to taky dvakrat nabízeli, odmítla jsem, a vůbec nic se nedělo. Vůbec mě tenkrat nenapadlo, ze by mi něco hrozilo. V podstatě to byla pocta, o členství byl velký zájem, kvůli kariéře, ale nabízeli to jen někomu, musel být ručitel a kdovico ještě. Tehdy jsem je rada neměla, jako většina lidí.

madam... Vy jste chodící, nebo možno že nyní zrovna spíše u ledu ležící, encyklopedie občanů Československa­...!!! Kam se hrabou Cibulkovi seznamy...

nezlobte se, ale Vy jste se prostě rozhodla udělat dnes dobrej skutek... a pobavit mne ještě víc, než kdy jindy...!!! Máte docela zajímavé myšlenkové pochody... Mně taky říkal jeden šťastlivec, co dostal od prezidenta Husáka povolení jet do Jugoslávie na dovolenou, že za ním celou dobu jel celník s namířenou zbraní a hlídal ho tam po celou dobu pobytu... samozřejmě pořád s namířenou zbraní...!!! Prej z té dovolené moc toho neměl... navíc pár dnů pršelo... ale byl rád, že ho ten celník nezastřelil...!!! No a celník byl taky nazlobenej, protože jak pršelo, tak mu zmokla ta zbraň, kterou musel trvale mířil na teho turistu a kterou musel pak, po návratu na jednotku, pracně čistit...!!! A navíc byl ten celník z té hlídací akce tak nevyspalej a unavenej, že se při tem čištění málem sám Už jsem psal, že podle toho co tady někteří o životě v Československu před srandapučem v 89-tém píšete, jaká to byla hrůza... hlad... bída... kanibalismus... prokázali mnohem větší odvahu ti, kteří zůstali v takovém Československu žít... než Ti, kteří své rodiče jednoduše pro svůj osobní prospěch, opustili...!!! A nyní prosím tu o červené karkulce... předem