Zřízení Pohraniční stráže bylo Národním shromážděním schváleno
v r.51 ,ale navíc existovalo tehdy tajné nařízení ministerstva národní
bezpečnosti z téhož roku,které zřídilo podél západních hranic
zakázané pásmo hluboké 2 kilometry, na které navazovalo hraniční pásmo o
hloubce dalších 2 až 6 km.V tomto zakázaném pásmu nesměl nikdo bydlet,
takže do konce dubna 1952 bylo vysídleno 1 249 rodin, celkem 4 300 osob.
Zbytky vesnic pak byly postupně zničeny, aby opuštěná stavení nemohla
sloužit uprchlíkům přes hranici jako úkryt.Šlo tedy o tři pásma plotů,
z nichž první, 2 metry vysoký tvořila ona pověstná změť ostnatých
drátů. Druhý, ještě o půl metru vyšší byl od r.1953 pod napětím 3 000
až 6 000 voltů. Poslední, třetí plot byl zábranou pro zvěř, aby od
skutečné hranice nemohla pronikat k proudem nabitému plotu. Pod všemi ploty
bylo zorané pásmo o šířce 20 metrů, aby šlo snadno najít stopy, kde tzv.
narušitel překonal plot.Kolem celých hranic vedla ve vzdálenosti jednoho
kilometru od nich asfaltová komunikace, která lovcům usnadňovala rychlé
přiblížení k místu, kde se oběť pohybovala. K jejich likvidaci užívala
PS mimo dlouhých automatických zbraní také zvlášť vycvičené služební
psy a do konce padesátých let minulého století i minová pole!
Velící důstojníci PS byli výhradně prověření členové KSČ a po r.89
užívají rent,výsluh i pohřbů s vojenskými poctami.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1
2
1
2
Dokonce i hodně ovocných stromů
obsypaných ovocem.(Tehdy jsem ještě hodně zavařovala.)
