Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Předmět diskuze: Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes - Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.

Zobrazení reakcí na příspěvek #13038

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
30.03.21 10:48:15 | #13038
Reakce na příspěvek #13025

Příbuzní mají byt v Brno - Lesná. Postavený v roce 1975, zděný, velký balkon, 3+1 a přes příjezdovou silničku řada garáží. Je to v takových třípatrových bytovkách a samozřejmostí byl telefon a dálkové vytápění včetně teplé vody. Bylo to přes nějaké bytové družstvo a každý nájemník musel brigádně ( zadarmo ) odpracovat stovky hodin při výstavbě. Výsledkem bylo na tu dobu luxusní bydlení v žádané lokalitě, kde se všichni na ulici zdravili a své okolí si také uklízeli. To vše cca do čtyř stovek měsíčně... Myslím, že to mělo cosi do sebe. Když se na tom lidé podílí, tak si toho i víc váží. Podle mého názoru palec nahoru takové formě výstavby.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
30.03.21 11:12:29 | #13042 (1)

Lesná bylo a asi stále je asi nejpřívětivější sídliště u nás. Kdybych se musel odstěhovat do bytovky, ale mohl si vybrat kam, pak Lesná by byla první volbou. Neprostý kontrast vůči mladším a výrazně hnusnějším sídlištím, napadá mě třeba Bystrc, což je dnes padesátitisícové předměstí Brna s hromadou odporných betonových věžáků. A stále se rozšiřuje. Pražské Jižní město jsem viděl jen v televizi a i z tohoto pohledu je na blití. O Chánovu raději pomlčíme, že.
Jen trošku zmatek v pojmech. V družstevních bytech nebydleli nájemníci, ale členové bytového družstva, tedy družstevníci. Což byli něco jako vlastníci. Nájemník je úplně jiná kategorie. Nájemník bydlí v cizím bytě a nikdy nemuel nic dělat, tedy ani chodit na brigády. V bytě mu ale nepatří ani sporák, nebo záchodová mísa. Mám na Lesné také známé a ti nebydlí v družstevním bytě, ale dodnes jako nájemníci v bytě, který vlastní město.
Družstevníci určitě nemuseli pracovat na stavbě těch družstevních bytovek, nebylo to povinné, byla to jedna z možných cest k bydlení, kterou si dobrovolně zvolili. Mohli odpracovat, taktéž zadarmo a hlavně výrazně více hodin na stavbě a opravách svého vlastního, tedy nedružstevního bydlení. A takového bydlení si pak obyvatelé váží nejvíc. Nejméně si bydlení vážili ti, co se nakvartýrovali do bytů aniž by na něco vlastní rukou sáhli, společné prostory v domech i mezi nimi pak tomu odpovídaly a odpovídají stále, byť se to asi už trošku zlepšilo.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
30.03.21 11:39:56 | #13047 (1)

Možnost stavět svépomocí neměl každý.Nejrychlejší cestou bylo zaměstnání s bytem-samozřejmě pro přespolní.V praxi to vypadalo tak,že mnoho Pražanů nedostalo byt v Praze,ale museli se kvůli bytu vystěhovat.Přes­polní naopak.(Třeba stavbaři Metra,telekomu­nikační ústředny na Žižkově ap.)



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
30.03.21 20:42:46 | #13073 (2)

Stavět svépomocí měl možnost skoro každý, výjimkou byli snad tělesně postižení, nebo vězni. Stačí přestat myslet jako Pražák. Sehnat starou chalupu a tu opravit nebylo tak nedostupné, jako vyfasovat byt. Nakonec chalupáčský boom, který naplno propukl v sedmdesátých letech jest toho důkazem. Privilegovaní, tedy nájemníci s přiděleným bytem však chalupy pořizovali za účelem rekreace, nikoliv bydlení. Zaměstnání s bytem, tedy cesta nejrychlejší, nejpohodlnější a nejlevnější nebyla možná pro každého. To není politika, ale reálné možnosti státu, který prostě nemohl úplně všem přidělit kvartýr, tolik se jich postavit nedalo.