Rozcestník >> Politika >> Jak se žilo za socialismu, a jak se žije dnes

Zajímavé, dnes už tohle preziju . Kampak zmizela ta averze, kterou jsem k takovym vytvorům pociťovala kdysi.

A dám ti sem něco na oplátku, Lubomíre, ty máš rád ruské písně. A možná se to bude líbit i nekomu, nevzpomenu si kdo to byl, kdo tady někde zmínil pochvalne Annu Netrebko. Tak tady ji má jinak, než v opeře . A možná nekoho zaujme i Dmitrij, moje velká láska.

kdepa,moderni hudba se i v rusku posunula dnes upple jinam

To neni můj šálek kávy.

nejuspesnejsi ruska skupina,uspesnejsi nez ta o ktery spiva vas prezident

Rusove jedou...

No a toto je strašný.

tohle je hezčí než opera...

Paráda.Mám moc ráda i písničky z filmu "Cikáni jdou do nebe".

Ten film celý stojí za podívání. Jako jeden z mála ruských filmů.

Přesně tak.Ještě si vzpomínám,že mě kdysi zaujal film "A jitra jsou zde tichá".

Mě zase film Unaveni sluncem.

https://www.csfd.cz/film/33625-unaveni-sluncem/prehled/
Nikita Michalkov, to vzdycky stoji za to. Ale tenhle film jsem neviděla.

Ten mě zaujal hodně, ta starší verze tedy je nezapomenutelná. Remake uz ne.

Večery pod Moskvou není zrovna hudba mého srdce. Ale Ančí mám rád, hlas jako z nebe. V opeře jí to sluší víc, v italských zejména.

Jako mlada byvala lepší. Teď je z ní bohužel obézní matrona. Opera je prece jen divadlo, a když se k sobe vasnive tisknou dva tlouštici, kteri se k sobe přes ty špeky ani nedostanou, tak to trochu narušuje dojem.

Je to tak, většina operních div se po čtyřicítce změní v rozvlněné kypré matrony. Přesto stále skvěle zpívají, takže recept je poslouchat je jen z desky, nebo z rádia. Vzpomínám, jak jsme se jako děti smáli, když jsme byli v divadle na Prodance a metrákové Mařence bylo skoro šedesát. Přesto, láskou mých uší bývala Montserrat Caballé, to byl hlas jako zvon.