mám pár známých Ukrajinců... když jsme se posledně, před Velikonoci
bavili o jejich životě a současné situaci, tak mi říkali, že dnes jim je
líp...!!! Já se zeptal v čem vidí ten svůj lepší život...!!! Oni na to
svorně: protože můžeme pracovat v Česku...!!! Já se zeptal: můžete nebo
musíte...??? A bylo vymalováno...!!! Každej má doma 2-3 děti a pořád
naříkají, jak dlouho je již neviděli... jak nevidí své děti vyrůstat...
jak se jejich ženy doma musí samé o všechno, nejen o děti ale i o rodiče
postarat...!!! Tak jsem se jich opět zeptal, proč nemůžou pracovat doma,
jako předtím... odpověď...??? Proto, že spoustu ukrajinských fabrik, ve
kterých předtím tito borci pracovali, jejich noví majitelé po
osamostatnění Ukrajiny vyrabovali a pozavírali... ale ti borci pořád tak
nějak smutně tvrdí, že je jim líp...!!!
Změnila se holt, hierarchie životních
hodnot... rodina už není smyslem života... 
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.

