Jo, měl jsem to taky tak. I v práci, prý potřebují omladit kádry a pak na vojně, ale tam to nabízeli každému, politruci prý měli za každého lapeného nějaké odměny, ale nevím, byli to blbci, dokonce to o sobě většinou i věděli. Měl jsem totiž smůlu, že jsem byl takzvaně dělnického původu s ukázkovým rodokmenem, rodiče i prarodiče buď dělníci, nebo rolníci. Když ptáčka lapali, hezky mi zpívali. Výhody slibovali, lepší práci, zájezd do MLR, dokonce prý bych časem mohl dostat byt, no snažili se. Jednou jsem sudruhovi dílenskému předsedovi strany řekl, že nechci jet do Maďarska, ale do Německa, myslím západního, navštívit příbuzné, no a přestali mě otravovat. Kdybych jako mladý kluk domů přišel s rudou knížkou v kapse, táta by mě vyrazil i s dveřma, tak jsem byl vychován.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1
1
2
