Myslíš si snad, že je tu někdo, kdo ti manžela závidí? No já určitě ne. Vždycky jsem se spoléhala hlavně na sebe, na svůj vlastní um a na svoje pracovité ruce. A to i v době, kdy už mi zdraví tolik nesloužilo a já se stala ID 2. stupně. Přesto jsem stále pracovala. Kdybych byla zdravá, pracovala bych dodnes. Práce mě totiž vždycky moc bavila. Nechápu naopak ty, co pracovat nemusí, žijí si na vysoké noze bez vlastního přičinění a ještě se tu povyšují nad jinými, což je zcela zřetelné z toho, co jsi tu napsala.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
1