Uniklo.On je totiž rozdíl mezi solidní,věcnou kritikou a osobními urážkami.Vždy jsem tvrdila,že jsou nejenom neslušné a otravné,ale i kontraproduktivní.Přepálená kritika vždy nahrává napadanému,protože našinci jsou převážně soucitní a mají tendenci sympatizovat se slabším.(Proto jsem donedávna sympatizovala s Ruskem). Každopádně existuje ještě jeden zásadní rozdíl-my,diskutující,nejsme politici,tedy veřejně činné osoby,kteří s tím vším musejí,bohužel,počítat.
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
2
